Článek
Solární systém nahřívá celý objem vody ke spotřebě přes den v akumulační nádrži, a to na teplotu nastavenou v elektronické řídicí jednotce. V chladnějších měsících uplatňuje režim předehřevu, vodu na požadovanou teplotu dohřívají konvenční topidla.
Solární systém pro ohřev vody a přitápění stojí podle složitosti od 30 000 do 100 000 Kč.
Pro bazén s objemem vody 20 m3, tj. třeba s průměrem 4,6 m a výškou 1,2 m, se hodí solární ohřev o ploše 3,6 m2. Menším bazénům s objemem do 15 m3 stačí rozměr panelu 1,8 m2, uvádí Radek Hanzlík ze společnosti Mountfield.
Jednotlivé solární panely i s menší plochou lze mezi sebou propojovat a dosáhnout tak uspokojivého výsledku.
Podle potřeb
Dodavatel solárního systému navrhne jeho vhodnost podle potřeb konkrétního zákazníka, zejména jde-li o propojení velké akumulační nádrže se stávajícími či nově budovanými zdroji tepla. Poradí také s jejich společnou akumulací a regulací.
Správně nastavený systém vykazuje celkově vyšší účinnost než oddělené systémy ohřevu vody a vytápění.
Základní solární systém zahrnuje solární kolektory, potrubí s teplonosnou kapalinou, oběhové čerpadlo a zásobník teplé vody (akumulační nádrž). Nezapomeneme systém chránit pojistným odpojovačem, který chrání proti zkratu, tzv. DC jištění.
Levnější a technicky jednodušší sezónní solární systémy ohřejí vodu v bazénu a užitkovou vodu. Rozhodneme-li se pro solární ohřev vody po celý rok a přitápění domu, kombinujeme solární systém s elektrickým topidlem, kotlem na tuhá paliva nebo plynovým kotlem.
K nejúspornějším možnostem patří spojení s kondenzačním plynovým kotlem, který využívá veškerou energii paliva. V praxi se osvědčuje také propojení s tepelným čerpadlem, které nemusí tak často spínat, takže se šetří jeho životnost, případně s krbovou vložkou s výměníkem.
Dostatečný výkon
Výkon solárního systému pro svou domácnost zjistíme, když vynásobíme spotřebu jím napájených přístrojů ve wattech počtem hodin jejich provozu. Získáme tak celkovou denní potřebu Wh.
V popisu každého systému najdeme průměrný počet Wh, které konkrétní solární systém vyrobí za den. Údaj by měl převyšovat průměrnou denní potřebu domácnosti.
Zohledníme, zda solární systém využíváme pouze sezónně, víkendově apod., nebo si necháme poradit od odborníka.
Jaké kolektory a kolik
Fototermické kolektory se často zaměňují za fotovoltaické kolektory/panely, které sluneční záření přeměňují přímo na elektrickou energii. V případě fototermických kolektorů jde o přeměnu na energii tepelnou.
Rozlišujeme levnější ploché, deskové fototermické kolektory a trubicové (vakuové), které jsou výkonnější v zimě i při nízkém úhlu dopadajícího slunečního záření. Deskové kolektory nabízejí na stejné teplosměnné ploše větší výkon od jara do podzimu, mohou se pochlubit dobrým poměrem výkon/cena.
Kolektory instalujeme na šikmou střechu, nosníkům se dá regulovat sklon. Lze je i zakomponovat přímo do střechy, zavěsit na fasádu či umístit na zemní konstrukci. Vhodná je nezastíněná jižní strana, ideální sklon kolem 30 až 45 stupňů.
Dotace
O dotace na instalaci solárních termických i fotovoltaických systémů lze žádat i letos. Podrobnosti ke 3. výzvě pro rodinné domy na www. novazelenausporam.cz, oblast podpory C.
Počet kolektorů a jejich kombinaci s dalším zařízením necháme v případě kombinovaného systému na odborné firmě, která ručí za vhodnost vybraného solárního sytému, jeho instalaci a montáž. Orientačně lze říci, že na 100 l teplé vody stačí zhruba 1 m2 solárního kolektoru. V případě přitápění je třeba přidat 1,2 m2 plochy na každý kW tepelné ztráty domu.