Článek
Výtvarný talent a cílevědomost přivedly nejstaršího z osmi dětí a vlastníka menší nemovitosti - Bohuslava Šmída - k pozoruhodné kariéře. Ve čtrnácti letech ho rodiče poslali k vyučení zednickému řemeslu do Plzně. Jako zedník pracoval až do začátku první světové války. Tu strávil na italské a ruské frontě jako obyčejný voják.
V samostatném Československu pak získal právo k vykonávání stavitelství v Praze a zanedlouho byl přijat na praxi do projekční kanceláře architekta Pavla Janáka.
Stavbu ozvláštňují barevné okenice, jeden z mála dekorativních prvků vídaný na funkcionalistických stavbách.
Z metropole pak odešel do Poličky, kde o tři roky později uzavřel sňatek s Jarmilou Richterovou, dcerou sládka. Až do třicátých let měl v Poličce samostatnou projekční kancelář. Pak v ní až do politického zvratu v roce 1948 řídil vlastní stavební firmu.
Prostor schodiště ozvláštňuje vitráž.
Vedle silničních, mostních, bytových a obchodních staveb stavitel Šmíd mezi válkami navrhl i řadu prospěšných obecních podniků, jako je třeba škola nebo okresní nemocnice.
Ve vlastní vile, která vznikla mezi lety 1933 až 1934, se Šmíd přiklonil k vyvíjejícímu se funkcionalistickému proudu.
Motiv přiznaného cihloví se objevil nejen na fasádě.
Dům s asymetrickou podobou se skládá ze dvou navzájem se prostupujících objektů. Barevně stavbu oživovaly modré nátěry oken.
Působivý je i soukromý vstup s navazujícím víceramenným dubovým schodištěm do obytného patra. V části nároží pak zaujal vchod do přízemí s archivem a firemními kancelářemi.
