Článek
Bydlíte v podkrovním bytě. Bylo podkroví vaším cílem, nebo je to jen výsledek náhodného výběru?
Určitě to nebylo naším záměrem, i když musím přiznat, že půdní vestavby se nám vždy zamlouvaly díky jejich charakteristickým prvkům a také díky určité míře soukromí, které člověk bydlící v nejvyšším patře získává.
Kde jste bydleli předtím? Proč jste se přestěhovali?
Do Prahy jsme se přestěhovali z rodného města mého muže, ze San Diega v Kalifornii. Strávili jsme tam několik let, během kterých jsem vystudovala interiérový design na tamější univerzitě. Věděli jsme, že se do Prahy chceme jednou vrátit, bylo jen otázkou času, kdy se to uskuteční.
Jak byt vypadal před rekonstrukcí?
Byt byl připraven pro potenciálního kupce, dispozičně vyřešený, bez kuchyňské linky a dalších vestavných prvků. Tím jsem byla částečně omezená. Některé prvky byly pro nás opravdu nelogicky řešené nebo stylově nezapadaly do koncepce a musely být řešeny jinak.
Provedli jsme částečnou rekonstrukci, při které byly především změněny dispozice obývací části, kuchyně a jídelního koutu. Stavební úpravou vznikl jeden velký otevřený prostor, v kterém jsou tyto zóny vzájemně propojeny a splňují tak naše potřeby. Do prostoru jsme dodali materiály surovějšího rázu - lícové cihly, betonovou stěrku, umělý kámen atd., které umocňují charakter půdního prostoru. Zároveň také vytvářejí zajímavý kontrast s čistými materiály v podobě bílého laku a pískovaného skla.
Vzhledem k tomu, že působíte jako interiérová designérka, jistě jste měla podobu svého nového bytu už dávno v hlavě… Nebo tomu bylo jinak? Jaká byla vaše vize? Kde jste čerpala inspiraci?
Jelikož při své práci vycházím z toho, že je vždy nutné respektovat stávající prostor a jemu pak přizpůsobit jeho novou podobu, začala jsem interiér vymýšlet až po tom, co jsem si byt prohlédla.
Některé prvky samozřejmě vyplynuly logicky z již daných dispozic bytu a některé jsem měla uložené v hlavě s tím, že bych je někdy ráda použila, jako například povrchové úpravy i oblíbené ikonické kusy nábytku a doplňky. Snažila jsem se o vytvoření příjemného a klidného interiéru s čistými liniemi, který nás za pár let neomrzí a který je možné vždy podle potřeby oživit nějakými výraznějšími doplňky.
Jaké jste měli požadavky z hlediska kompozice bytu?
Věděla jsem, že bych chtěla mít kuchyň propojenou s obývací častí, nakonec jsme se rozhodli připojit i pracovní část. Tímto krokem jsme si nebyli ze začátku tak úplně jistí, ale ukázalo se, že to plně vyhovuje našemu životnímu stylu. Často oba pracujeme doma a nechceme být zavření někde v oddělené pracovně. Náš pracovní život se prolíná s tím rodinným.
Jakému stylu dáváte přednost z hlediska interiérového designu?
Styl by měl být čistý, funkční, nadčasový, ale také originální.
Proč jste dala přednost zrovna dané barevné koncepci?
Ze zkušenosti vím, že základ je vždy lepší vytvořit v neutrálních tónech, které člověka časem neomrzí a které lze velmi jednoduše oživit doplňky v živějších módních barvách.
Každého jistě na první pohled zaujmou dřevěné krovy. Bylo nutné je nějak zásadně renovovat? Jak se vlastně postupuje při rekonstrukci půdního bytu s ohledem na nosné konstrukce?
Nosné trámy musí být samozřejmě zachovány, jsou-li některé z nich odstraněny, musí být nahrazeny jiným nosným prvkem po domluvě se statikem. Jelikož byly některé trámy ukryty v příčkách, které jsme zbourali, měly jiný barevný odstín než ty přiznané. Museli jsme tedy starou barvu zbrousit a všechny znovu namořit.
Pokojíček vaší malé dcerky je opravdu rozkošný. Má ráda růžovou? Čím jste se řídila při vybavování dětského pokojíčku?
Zvolila jsem bílý nábytek, který je nadčasový a snadno se přizpůsobí potřebám rostoucího dítěte. Vyhrála jsem si spíše s barvami na doplňcích, jako jsou samolepky na zeď a úložné pytle. Ty lze vždy prostě jednoduše odstranit nebo vyměnit. Dcerka má růžovou ráda, i když maminka ji má asi radši. Růžovou výmalbu jsem se snažila vyvážit barvou v odstínu teple béžové.
Máte nějakou radu pro naše čtenáře, kteří se právě zařizují nebo něco podobného plánují?
Určitě si ujasnit, co od budoucího bytu očekávají, dát dohromady všechny požadavky, potřeby a přání a najít designéra nebo architekta, který bude mít snahu jim naslouchat a porozumět. Nesnažit se do interiéru uplatnit všechny nápady a zaplnit prostor těmi kusy nábytku, které se jim líbí. Je nutné vybrat jen věci, které zapadají do celkové koncepce, a nechat je vyniknout.