Skandinávský srub na český způsob

Manželé středního věku bydleli v běžném zděném domě, při pobytu v Norsku před několika lety však měli možnost vyzkoušet si, jak se žije ve srubu.

„Příjemné klima v dřevěném domě nás nadchlo. Srub udržuje stálou vlhkost ovzduší optimální pro dýchací cesty, rychle se vytopí a také dobře drží teplo. Žijete ve zdravém prostředí obklopeni přírodou, pohled na strukturu dřeva působí harmonicky na duši. Pro stavbu nového domu jsme si proto bez váhání vybrali finský srub," vysvětluje majitelka domu.

Konkrétně srub od společnosti Kontio, druhého největšího dodavatele ve Skandinávii. Přestože nabízí stovky typových variant, manželé se rozhodli pro vlastní návrh. Projektanti společnosti Kontio jsou schopni i jednoduchou skicu zpracovat až do fáze prováděcího projektu – přesného podkladu pro realizaci stavby na klíč. Paní domu uplatnila svou profesi projektantky, a to od vytvoření dispozice podle vlastních představ až po citlivé zakomponování stavby do terénu.

„Vycházela jsem z polohy ve východním svahu, přístup na pozemek vede podél severního okraje. Další důležité hledisko bylo přání soustředit všechny obytné místnosti do přízemí, v podkroví máme jen pracovnu a zázemí pro hosty," pokračuje hostitelka.

Hned za vstupní předsíní se otevírá členitý, ale spojitý prostor, který zahrnuje sezení, jídelnu, kuchyň, schodiště a galerii v podkroví. Nad hlavní částí, orientovanou na východ, se klene vysoký, tzv. katedrálový strop otevřený až po vrchol krovu. Místnost s vysokými okny naplňuje neodolatelný výhled na křivky protilehlých valašských kopců. Jídelna a kuchyně mají okna také na jih a na západ, takže slunce tu hostuje po celý den.

Na východní a na západní straně přiléhají k domu dvě terasy, stolovat se dá vždy jak na sluníčku, tak ve stínu. Západní část dispozice tvoří ložnice, koupelna a zimní zahrada, propojené velkým oknem. Severní část zaujímají technické zázemí a zděná garáž.

Příprava i realizace srubu probíhají jako zcela exaktní proces řízený počítačem. Základem je dokonale vodorovný podklad, proto je povrch základové betonové desky upraven samonivelační hmotou. Roubená konstrukce na něm vyroste jako stavebnice z lepených dřevěných hranolů o rozměrech 180 x 200 mm, spojovaných na pero a drážku, spáry vyplňují speciální pěnové těsnicí pásky.

Vysušené dřevo finské borovice je velmi kompaktní, pevné a odolné, nelze však potlačit přirozený proces sesychání a „sedání" stavby, a to každoročně o 15 až 20 mm na 1 m výšky stavby. Proces sedání trvá zhruba tři roky a společnost Kontio se s ním vypořádává pomocí rektifikačních šroubů. V rozích, styku nosných stěn a v dalších přesně daných bodech prochází konstrukcí na celou výšku drážka s ocelovým prutem, ukončeným šroubovou hlavicí.

Servisní technik přichází v pravidelných intervalech provést kontrolu a pomocí těchto šroubů vyrovnat celou konstrukci do výchozí vodorovné polohy. Tím se předchází deformaci stavby, praskání, vzniku spár a dalším nežádoucím fyzikálním jevům, které představují jakési nutné zlo bydlení v dřevostavbě. V drážkách uvnitř stěn jsou vedeny také elektrické instalace, v koupelnách a kuchyních se využívají instalační předstěny s integrovanými rozvody vody a odpady.

Obvodové zdivo srubu o tl. 180 mm nedosahuje takových tepelněizolačních parametrů jako sendvičové dřevostavby, dům však jako celek díky kvalitním oknům a dobrému zateplení střechy splňuje požadované tepelnětechnické ukazatele. Úsporné vytápění a ohřev teplé vody zajišťuje tepelné čerpadlo systém země/voda. Celkové roční náklady na provoz domácnosti včetně veškerých elektrospotřebičů a venkovního whirlpoolu se pohybují kolem 32 000 Kč.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz