Sirotčinec v Kongu od českých studentů slaví světový úspěch

Sirotčinec v konžském Luangu vlastní 10 hektarů půdy v 10 km vzdálené vesnici Niolo a jeho správci by tento pozemek rádi využívali jako farmu, jejíž provoz by pomáhal s financováním zařízení.

Projekt proto zahrnuje návrh ubytování pro správce farmy a děti ze sirotčince, které by mohly o prázdninách přijíždět a seznamovat se se životem na farmě. V současné době jsou na pozemku dvě malé budovy, které potřebám provozu farmy nevyhovují. Menší domek proto studenti navrhují strhnout a jeho materiál využít při stavbě nových objektů. Větší z domků má být naopak zachován, rekonstruován a sloužit jako sklad nářadí a nástrojů.

Návrhu farmy s veškerým zařízením se ujali studenti ČVUT Jiří Petrželka, Anita Černá a Tomáš Roletzki pod vedením doktora Jana Tilingera za asistence Petra Čandy a se zástupci organizace Naše děti v Kongu. Tým vytvořil návrh během jediného víkendu v prosinci loňského roku v rámci tzv. Projektového maratonu. Peníze na realizaci díla mají být vybrány prostřednictvím charitativní sbírky.

Studenti desetihektarový pozemek rozdělili na mozaiku polí a sadů s různým využitím. Pole určená k pěstování rýže, luštěnin, ale i ovocné sady a plochy s olejovými palmami mají být zavlažovány vodou z jezírek napájených blízkým potokem. Na farmě mají být i drobnější zvířata, konkrétně drůbež a ovce. Šikmo přes pozemek pak prochází obslužná cesta mezi Luangem a Tshelou. Většinu budov umístili mladí architekti do jihovýchodního cípu pozemku.

Hlavní objekt pro bydlení má podobu podlouhlé stavby se sedlovou střechou, která zastřešuje jak část vyhrazenou pro správce, tak část určenou pro děti a rovněž i technické zázemí a sklady. Střed budovy tvoří veranda pro multifunkční využití včetně stěny s velkou tabulí na kreslení. Celá konstrukce je nad úroveň terénu vyvýšena, takže se dovnitř snadno nenahrne voda v době dešťů a zároveň lze takto po celém jejím obvodu sedět.

Mladí architekti při návrhu budovy brali v potaz nejenom její funkce, ale také výhledy z ní a rovněž místní styl a tradice. O výrobu elektřiny se postarají fotovoltaické panely, které vzhledem k zeměpisné poloze nebudou mít o dostatek slunečního záření po celý rok nouzi. Aby byla farma soběstačná, bude si rovněž schraňovat dešťovou vodu v retenčních nádržích. Využita bude k mytí, čištění, hygieně a zavlažování.

Autoři projektu zvolili pro budovy lokální materiály, technologie a postupy tak, aby zachovali místní atmosféru a zároveň, aby údržba celého komplexu byla snadná. Stavby jsou proto na betonových základech, zdi pak z pálených i nepálených cihel, na nichž je aplikovaná hliněná omítka. Výplně stavebních otvorů jsou dřevěné a nosnou funkci mají ocelové designové rošty. Střešní konstrukce jsou z ocelových jeklů, vlnitého plechu a palmových listů.

O příjemné klima se stará dostatečné osvětlení, stínicí prvky zabraňující přehřívání a hliněné omítky dobře regulují vlhkost v prostoru. Větrání je přirozené pomocí napříč umístěných oken a větracích otvorů nade dveřmi. Všechny tyto okenní otvory jsou opatřeny moskytiérami proti hmyzu.

Projekt pro sirotčinec získal velmi dobrou odezvu na mezinárodní a zároveň profesní úrovni. V prestižní soutěži World Architecture Award zvítězil v kategorii studentských projektů. Zároveň se dostal mezi finalisty Euroasijské ceny za architekturu, kde aktuálně probíhá veřejné hlasování o cenu veřejnosti.

Co je ovšem nejdůležitější, návrh českých studentů nadchl zejména provozovatele samotného sirotčince. „Nedovedete si ani představit, jak jsme ohromeni vaší vynikající prací. Tisíce kilometrů od nás jste vykonali práci, jako kdybyste byli tady přímo na místě. Budu-li upřímný, tyto nákresy a vizualizace odpovídají tomu, co jsme si představovali na našem pozemku, a nemůžeme se dočkat, až se zrealizují. Mockrát vám děkujeme a přejeme vám všem i každému zvlášť hodně úspěchů ve vašem studiu i praxi. Ať vám Bůh, Pán všech architektů, žehná, a i nadále vám dává inspiraci,“ napsal studentům ředitel sirotčince Otec Jean-Martin.