Článek
Oč je dům menší, o to pestřejší má historii. Postaven byl v roce 1940, jako venkovské stavení ve vesnici Vanport Village. Brzy však změnil majitele a začal sloužit jako ubytovna přístavním dělníkům. Když v roce 1948 vtrhla do vesnice povodeň, odnesla řeka Columbia domeček s sebou. Zachytil se na zemědělsky využívaném ostrově Sauvie. Zde sloužil nejprve jako stanice pro sledování hus a pak jej měla v pronájmu autodílna.

Interiér je vymalován bílou barvou, která jej opticky zvětšuje.
Ve značně zchátralém stavu ho v roce 2008 spolu se svým manželem architektem Yiannim Doulisem koupila bytová návrhářka Jessica Helgersonová, majitelka stejnojmenného studia Jessica Helgerson Interior Design. Spolu se hned pustili do přestavby.

Jedinou příčnou stěnu s policemi vyplňují takřka beze zbytku knihy.
Protože se manželé rozhodli zachovat původní půdorys domečku, bylo jasné, že budou muset s prostorem uvnitř zacházet velice rozvážně. Interiér je tak malý, že v něm není místo na jedinou zbytečnost. Každý kout je využit s maximálním možným efektem.

Dětské ložnici dominuje palanda doplněná postelí pro návštěvy. Úzký prostor vedle palandy je využit jako výsuvná skříňka.
V hlavní místnosti se nachází kuchyně, jídelna a obývací pokoj s vestavěnými pohovkami, které slouží zároveň jako lůžka pro hosty. Šuplíky pod pohovkami jsou úložištěm pro hračky, zatímco velkou stěnu s policemi zaplňují především knihy. V hlavní místnosti manželé zrušili strop a otevřeli ji tak až pod střechu. Naopak nad koupelnou a dětskou ložnicí strop zůstal zachován. Vznikl tak loft, kde se ukládají k spánku rodiče. Přístup na něj vede po žebříku z ořechového dřeva.

Loft nad dětskou ložnicí a koupelnou funguje jako ložnice rodičů.
Dětská ložnice je vybavena palandou a jednou postelí pro hosty. Úzký prostor vedle palandy zaplnila výsuvná skříňka. Okna v domečku končí až na úrovni pohovek, čímž vznikla další přístupová cesta do domu a ven radostně využívaná kočkami i dětmi.

Vana jen o vlásek unikla zničení během demolice jiné stavby.
Stejně minimalistický přístup jako k velikosti domku zvolili manželé i k nákladům na jeho rekonstrukci. Vše, co bylo možné, použili z jiných staveb. Zdi domku zaizolovali a poté pokryli dřevěnými obklady. Většina z nich pochází z jedné stodoly. Podlaha je ovšem nová, vyrobená z místního oregonského bílého dubu. Jídelní stůl je z ořešáku, starobylý sporák manželé sehnali přes inzerát a vanu zachránili z demolice. Vytápění domu obstarávají nízká kamna na dřevo.

Vytápění domu obstarávají kamna na dřevo.
Původní zničenou střechu noví majitelé nahradili tzv. zelenou. Je osázená mechem a kapradinami nasbíranými v údolí řeky. Přírodní pokrývka nejenže skvěle izoluje, ale navíc svým hravým vzhledem vytváří vizuální protipól k tradičně bílému stavení.

Střecha je pokryta mechy a kapradinami. Fungují jako ideální izolace.
Společně s životem na venkově přešli majitelé domu i na samozásobitelský styl života. Na pozemku vystavěli velký skleník, pěstují spoustu zeleniny a ovoce, mají několik ovocných stromů, chovají včely a slepice a sami si zpracovávají mléko od sousedových koz a krav. Domek, v němž kdysi původně chtěli strávit jen víkend, už neopustili. Stal se jejich trvalým domovem, kde jim navzdory zmenšeným podmínkám nic nechybí.