Článek
Výstředním řešením jsou třeba obnošené holínky, netradičním staré otlučené keramické, porcelánové hrnky, litinové hrnce či děravá konev opatřená veselým sprejovým nátěrem.
Nenáročnou ekologickou volbou jsou sáčky z pevného pratelného papíru a pytle z propustné a prodyšné geotextilie.
Své místo na zahradě naleznou i starší proutěné košíky, v nichž zavoní romantikou snad každá květina.
Co nabízí klasika
Tradičními keramickými květináči v přírodních barvách nic nezkazíme. Mohou sice měnit vlivem vnějších podmínek zbarvení povrchu, jsou ale prodyšné. Spolu s kamennými (umělý, přírodní kámen), betonovými vanami se hodí do všech zákoutí zahrady.
Nejvyužívanější a cenově dostupné jsou plastové obaly, lehké, ale zároveň křehké, pokud nezvolíme jejich kvalitní zpracování. Nejsou prodyšné, takže opatrně se zálivkou a pozor na přehřívání kořenů sadby, jsou-li na přímém slunci! Rostlina i půda se mohou zapařit a plesnivět.
Drenážní otvory ve dně jsou proto důležité hlavně u plastových nádob. Pokud chybějí, opatříme dno vrstvou hrubého štěrku, aby se voda po zalití neshromáždila pouze v substrátu.
Své kouzlo mají kovové košíky, ideální jsou pozinkované vaničky, konve, kotlíky, bandasky a kbelíky ve venkovském stylu. Nerez působí luxusněji, ale také chladněji.
K nejodolnějším materiálům patří sklolaminát, umělý kámen a ratan, které se hodí na výstavní terasu. Vždy zaujmou designovým provedením.
Tvoříme, kombinujeme
Veselé zářivé květiny vyniknou v méně nápadných nádobách neutrálních odstínů nebo v barvě, která je na nich zastoupena.
Ryze zeleným rostlinkám prospěje obal zářivých odstínů a vtipných vzorů. K maceškám a primulkám s oblými kvítky můžeme volit ostré geometrické tvary. Naopak rostlinu s delšími úzkými lístky zjemníme kulatým obalem.
Aranžujeme-li nádoby ve větší skupince, mícháme jejich různé velikosti a odstíny téže barvy, nebo i kontrasty. Zákoutí pak vypadá živěji. Výsadbu nesmíme barevně překombinovat, aby se neutopila ve vizuálním zmatku.
Bylinkám určeným k průběžné spotřebě v kuchyni postačí méně trvalé obaly minimalistického vzhledu, truhlík z dřevěných latěk. Důležité je, aby např. petrželka, pažitka, bazalka, tymián, rozmarýn, máta, libeček byly při vaření nebo venkovním grilování na dosah.
I okap je dobré místo
Dešťové roury, okapy zpestří lehké plastové barevné květináče se závěsným úchytem nebo objímkou. Speciální tvar spodní části některých druhů je umožňuje připevnit přímo na zábradlí - vypadají, jako by na něm seděly obkročmo. Na zábradlí je ale můžeme i prostě zavěsit.
Vertikální záhony/zahrady vytvářejí velké i malé zelené stěny, často složené ze samozavlažovacích modulů. Jsou vhodné na terasu, balkón i k fasádě domu, existují také rohové typy.
Přímo na hladký rovný povrch stěny instalujeme typy, které vypadají jako půlka květináče. Uchytíme je vruty nebo pevnými samolepkami. Klasické oblé květináče můžeme zavěsit ke stropu balkónu na řetízky, případně k trámu pergoly.
Na zahradě jsou klasikou samostatné větší nádoby, obvykle z těžších materiálů, aby ustály silnější vítr. Půvabně vypadají květiny rozmístěné do policového dílu, poliček staré knihovny nebo na stupínky žebříku v altánku v závětří.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
Zeleň chce vodu
Sezónním rostlinám opatříme speciální substrát na jednotlivé druhy, postačí ale také kompost.
Problémem může být jejich potřeba častějšího zalévání, zejména v době naší dovolené. Proto se vyplatí investovat do samozavlažovacích nádob, případně napojit rostliny na systém automatické kapkové závlahy. Použít lze také rosiče nebo mikropostřikovače.
Nezapomeneme na hnojení, které lze přidat přímo do závlahy či do půdy v podobě granulových, tyčinkových hnojiv.