Článek
Galerie Jaroslava Fragnera pořádá výstavu s názvem ”Je architektura sexy?”. Expozice ukazuje na příběhu architektury 20. století, jak různé myšlenkové proudy v oblasti sexuality a rozdělení mužských a ženských rolí utvářely architekturu, prostor a proces architektonické tvorby a jak naopak architektura a urbanismus zase zpětně ovlivňují stereotypy v naší společnosti.
Na výstavě jsou představena díla a myšlenky předních architektů a umělců. Například Adolfa Loose, Otto Wagnera, Jana Kotěry, Jana Kaplického, Jana Zrzavého, Ilony Németh, Veroniky Bromové, Lenky Klodové aj.
„Sex a éros hrají klíčovou roli v našich životech a pochopitelně od pradávna i ve všech uměleckých oborech,” uvedl ředitel Galerie Jaroslava Fragnera a jeden z kurátorů Dan Merta.
„Chceme ukázat z různých úhlů, že to platí i pro architekturu, i když tato inspirace je zde mnohdy ukryta rafinovaněji. Prostě Freud vedl ruku nejen hudebníkům a výtvarným umělcům, je ukryt i za rýsovacími prkny předních architektek a architektů,” sdělil.
Autoři vycházeli z přesvědčení, že sexuální ztotožnění se s různými rolemi se děje i v architektonickém prostoru.
„Stereotypy a historické tradice patriarchálního řádu měly výsostný́ vliv na utváření identity architektů i architektek a jejich tvorby,“ vysvětluje Ladislav Zikmund-Lender, který je spolu s Filipem Šenkem dalším kurátorem výstavy.
Důležitou součást výstavy tvoří přiznané erotické inspirace architekta Jana Kaplického, které mají často organicky oblé linie. Tvorba architekta byla inspirativním propojením hi-tech designu s přírodními tvary.
Podobně k navrhování přistupovala i nedávno zemřelá architektka Zaha Hadid [celá zpráva].
Ta například navrhla katarský stadion, který připomínal ženskou vagínu, a jenž vzbudil mezi architekty i hodně kritické reakce.
„Představené projekty ukazují radikální vize nové podoby architektury konce 60. let, které jsou na jedné straně určeny představou sdílené intimity a lepší, otevřené společnosti, a vedle toho minimálně ve stejné míře nadšením kosmického objevování,“ upřesňuje Filip Šenk.
Výstava je k vidění na adrese Betlémské nám. 169/5a na Praze 1 až do 25. září. Otevřeno je od úterý do neděle od 11 do 19 hodin.