Článek
Jako hodně mladý se Ševčík vypracoval na vedoucího konstrukčního oddělení baťovských strojíren. V roce 1931 byl Janem Antonínem Baťou pověřen vedením strojíren, ředitelem se stal ve třiceti letech. Řídil i stavební oddělení a doly, celkem 18 tisíc zaměstnanců.
Pozemky ke stavbě vily získal Bohuslav Ševčík v roce 1935 od firmy Baťa. Volně stojící vila obdélníkového půdorysu s organicky předstupující terasou je umístěna na západním svahu v zahradě.
Dobový snímek zachycuje někdejší podobu vily.
Zlínský architekt Miroslav Lorenc zkombinoval a oživil jednoduchý hranol domu prolomením, proskleným rohovým oknem zimní zahrady obývacího pokoje, a odvážnou křivkou předstupující kamenné terasy.
Perlou interiéru je působivé schodiště.
V přízemí je vstupní hala se závětřím a jednoramenným schodištěm do patra, pokoj pro služku, pánský pokoj, obytný pokoj spojený s jídelnou, kuchyní a příslušenstvím.
Tento vnitřní prostor má dominantu v rozlehlém obývacím pokoji se zimní zahradou a vstupem na terasu.
Interiér působil vzdušným a nadčasovým dojmem.
V patře je přes halu vstup do ložnice s balkónem, do tří pokojů a do koupelny.
V duchu organické architektury byla vila kombinací dynamického tvaru, kontrastů hladkých stěn a romanticky řešeného zahradního terénu.
Nákres prozrazuje uspořádání místností ve vile.
Při úpravách vstupní haly později využil architekt Vladimír Karfík ušlechtilé materiály a citlivě navázal na Lorencovu tvorbu. V roce 1944 byla vila zasažena při bombardování a bylo poškozeno první patro.
V přízemí vily se zachovala podstatná část vybavení. Bez větších změn zůstal nábytek v obývacím pokoji a jídelně, dřevěné obklady v hale, kuchyňská linka, dveře mezi kuchyní a jídelnou, parketové podlahy i pryžové zlinolitové podlahové čtverce.
Téměř nezměněný zůstal i exteriér vily. Zachované je i původní stupňovité řešení zahrady.
