Článek
Stavebník Karel Jarušek se přestěhoval z Prahy do Brna a nastoupil do brněnských Lidových novin jako vedoucí administrace. V roce 1910 se s rodinou nastěhoval do vlastního nájemního domu. Projekt zadal tehdy mladému architektovi Josefu Gočárovi.
Jaruškův dům je jedním z předních děl české architektonické moderny a je starší ze dvou Gočárových brněnských realizací. Mladší stavbou je pavilon pražské Akademie výtvarných umění, postavený v roce 1928 v areálu Výstaviště.
Půdorys přízemí a patra prozrazuje uspořádání místností.
Dvoupatrový, tehdy samostatně stojící dům u západní strany ulice, má tři křídla se střední vstupní chodbou, na kterou navazuje prostor s dvouramenným schodištěm.
Hlavní strana vily je rozdělena čtyřmi okenními osami zvýrazněnými pravoúhlým arkýřem na sloupech a vrcholí krásnou korunní římsou. Původně navržené dvoubarevné obložení arkýře (který měl být černý) a přízemní části (měla mít bílou barvu) bylo uskutečněno jen v obložení obojího černými obkládačkami z leštěného skla.
Sokl, pilíře a stěny vstupu byly obloženy mramorem. Některá okna jsou geometricky členěná, v arkýři jsou široká oblouková okna s motivem zdvojeného sloupoví s medailonem.
Dům ilustruje začátky tvorby slavného architekta
Stavba připomíná začátky Gočárova tvůrčího období. Projekt ze srpna 1909 vznikl téměř současně s podobným Wenkeovým obchodním domem v Jaroměři.
„Renesanční“ motiv arkády s medailonem v obloukových oknech arkýře je shodný s členěním prosklených dvířek sekretáře ze salonu doktora Julia Grégra, pro kterého Gočár navrhoval interiér.
Není vyloučeno, že právě v této rodině významných pražských politiků a publicistů se mladý administrátor Lidových novin seznámil s ambiciózním architektem.
