Se stavbou rodinného domu se trefili do doby největšího zdražování stavebních materiálů, nevzdali se

Máte dům zajímavého tvaru. Jak začal váš příběh?

Marek: Oba pocházíme z Moravy a na Plzeňsko jsme se přestěhovali nezávisle na sobě kvůli práci. Nejspíš to tak mělo být, potkali jsme se tu a seznámili.

Lucie: Začali jsme spolu bydlet v bytě. Chtěli jsme založit rodinu a plnohodnotně žít, takže jsme začali obhlížet pozemky.

Jaké bylo hledání ideálního pozemku v neznámém kraji?

Marek: Lehké to nebylo. Protože jsme neměli k Plzeňsku žádný vztah, začali jsme objíždět různé obce v okolí. A ptali jsme se také přímo na obecních úřadech, zda mají nějaké pozemky určené k výstavbě rodinných domů. Sehnali jsme nakonec tři oblasti a tato nás zaujala nejvíc.

To jste měli docela štěstí. Takový velký výběr je vzácnost.

Marek: To máte pravdu. Stříbro byla vlastně úplně poslední obec, kterou jsme navštívili. Už jsme se dokonce chtěli vracet na Moravu. Ale když jsme sem přijeli, paní na úřadě nám podala mapu nové zástavby a doslova řekla: „Tady je mapa. Vyberte si.“

Kolik pozemků jste tedy měli v této lokalitě na výběr?

Marek: Pozemků bylo celkem 42 a z toho bylo zabraných jen 5.

To bylo v jakém roce?

Lucie: Pozemek jsme řešili koncem roku 2019. Takže ještě před covidem.

Jistě, doba „předcovidová“. A měli jste hned jasno ve volbě dřevostavby?

Marek: Ani ne. Až když jsem si o tom hodně nastudoval, tak mě to zaujalo více. Hlavně díky rychlosti.

Lucie: A ve finále to kvůli covidu ani tak rychlé nebylo. Nedovedu si představit, že bychom v té době stavěli zděný dům.

Jak dlouho trvala výstavba? Čekali jste na dodání materiálu?

Marek: Začali jsme stavět v září 2021.

Lucie: Trvalo to celkem asi 9 měsíců, ale v prvních pěti měsících se na stavbě pracovalo jen čtyři týdny. Strašně dlouho výstavba stála právě kvůli materiálu a zdražování.

Marek: Lucka má pravdu, šlo to pomalu. Nejdříve se vylila základová deska a pak se dlouho čekalo.

V té době skákaly ceny nahoru a dolů. Vlastně spíš jen nahoru. Kdy jste se nakonec stěhovali?

Lucie: Stěhovali jsme se v polovině června 2022. Přesně na moje narozeniny, takže jsem měla hezký dárek.

Když se vrátím k pozemku, měli jste při výběru nějaká kritéria, přes která nejel vlak?

Lucie: Tak ono moc na výběr nebylo. Když jsme pak narazili na tuto novou zástavbu, chtěli jsme pokud možno co největší rovinu.

Marek: Byly tu pozemky od 750 m2 do 1200 m2. Tak jsme chtěli ideálně něco kolem těch 1000 m2, což teď taky máme.

Přípojky tady byly nachystané?

Marek: Ne, vůbec nic tu nejdřív nebylo. Až později město dodělalo přípojky na vodu, plyn a elektřinu.

Stavební povolení jste si zařizovali sami?

Marek: Něco málo jsme na úřad dodávali, ale celkově nám stavební povolení zařídila firma.

Jaká s ní byla spolupráce?

Marek: Výběr firmy jsem měl na starost já. Nejdřív jsem si vyfiltroval stavební společnosti, které se zabývají výstavbou dřevostaveb. Potom jsme se ženou posuzovali jejich typové projekty a posílali žádosti se zájmem o spolupráci.

Lucie: Celkem jsme byli asi na třech schůzkách, ale ta naše nás zaujala nejvíc. U těch ostatních to bylo šílené. Někteří se neozvali vůbec nazpět a ti, kteří se ozvali, měli dlouhou čekací dobu.

Čím vás vaše stavební firma zaujala?

Marek: Líbil se nám jejich přístup. Věděli, o čem mluví, byli příjemní a ochotní. A taky mohli začít pracovat na domě ihned. Tím si nás získali.

Lucie: Taky se nám líbilo, že dělají originální rodinné domy. Takové netradiční, atypické.

Vy máte tedy typový dům? Jak je označený projekt v katalogu?

Marek: Je to typový dům Fagus s individuálními úpravami. Požádali jsme o pár změn v návrhu, mezi kterými byly:

Když se na tyto zásahy do návrhu díváte s odstupem času, litujete nějakých úprav?

Lucie: Jen jsme přemýšleli nad tím oknem v obýváku, jestli nebyla chyba ho zrušit. Ale ve finále jsme se shodli, že když je venku šero, třeba přes zimu, tak by se v domě stejně muselo svítit. A z toho HS portálu sem jde hodně světla.

Marek: Ten dům je navržený dobře, je jedním z jejich předních typových domů. My jsme byli úplně první, kteří ho stavěli.

To je čest být úplně prvními majiteli typového domu, ne?

Marek: To ano… Pamatuji si, že jsme ho chtěli vidět už postavený, abychom si dokázali trochu představit, jak bude vypadat, ale oni ho ještě neměli realizovaný. Byl to trochu krok do neznáma.

A byli jste se podívat třeba na jiné domy?

Marek: Ano. Lidé z firmy nás vzali do jiného domu, který postavili, a my jsme se setkali přímo s jeho majiteli.

Lucie: Ti měli ale takový menší dům, než jsme si představovali my. Útulný, ale pro čtyřčlennou rodinu malý, alespoň podle nás.

A jak probíhala výstavba?

Marek: Firma nám stavěla dům přímo na pozemku, staví systémem sloupkové konstrukce (two by four). Byli jsme se podívat i na jednom rozestavěném domě, abychom věděli, co nás čeká.

Jak dlouho trvala výstavba systémem two by four?

Marek: Dovezli to zhruba na začátku října a koncem toho samého měsíce už stály obvodové zdi a střecha. V listopadu zaklápěli konstrukci.

Všimla jsem si, že nemáte garáž. Nechybí vám?

Marek: My jsme ji v návrhu domu záměrně nezohlednili, protože jsme si plánovali postavit přístřešek na auto po dokončení stavby. A plánovali jsme, že ten dům umístíme více na jednu stranu, aby na té druhé vznikl dostatečný prostor. Ale jelikož tady město dělalo příjezdové cesty, tak nám jakoby předurčilo, kde budou auta stát. Takže jsme museli na poslední chvíli přesunout celý dům a udělat před ním parkovací stání.

To byly asi nepříjemné komplikace. Takže plánujete dodělat přístřešek před domem?

Lucie: Přístřešek už tam taky měl být, ale narazili jsme na špatný kontakt. Zaplatili jsme zálohu 60 tisíc a stále jej nemáme.

Marek: Nemáme ani peníze, ani dřevěný přístřešek. Komunikace probíhá tak nějak jednostranně.

Narazili jste na podvodníka?

Marek: Nejspíš ano. Už to řešíme i s policií, jsme jedni z mnoha jeho „klientů“. Lidé by v dnešní době měli být opravdu opatrní, s kým jednají.

Lucie: Takže tolik k přístřešku, no. Kdybychom se ale rozhodli pro klasickou garáž, stálo by nás to o 700–800 tisíc korun navíc v rámci výstavby domu. Taky proto jsme se rozhodli jen pro přístřešek.

Dělali jste si na domě něco svépomocí?

Lucie: V domě přímo ne, ale na zahradě jsme kopali výkopy na dešťovku. Zahradě budeme celkově věnovat víc pozornosti tento rok.

Jste s dešťovkou spokojení?

Marek: Máme nádrž na dešťovku se vsakem (9 kubíků), využíváme ji jen na zálivku zahrady. A co dodat? Byli bychom raději, kdybychom mohli odvádět vodu do městské kanalizace. Byl to totiž požadavek od města, že každý dům musí na svém pozemku sbírat dešťovou vodu. Zatím nevyužíváme ani celý objem a když je plná, tak ji musíme vypouštět do ulice.

Měli jste ještě nějaké další regulativy od obce?

Marek: Ano, měli. Myslím, že tam byla předepsaná výška podlahy, a sice 40 cm od úrovně příjezdové cesty. Dál si vzpomínám na zastavitelnost 30 %. A taky kdybychom chtěli stavět dům na patro, tak bychom nesměli mít pultovou střechu.

To jsou celkem přísné regulativy. Zkolaudování domu proběhlo v pořádku?

Lucie: Prošli si s námi dům a zkontrolovali, jestli vše sedí podle projektu. Hodně se nás vyptávali.

Marek: Chtěli vidět třeba i smlouvy spojené s kanalizacemi. Chodili po domě, kontrolovali si okna, výšku domu. Hodně se zajímali, ale bylo to v pohodě.

Lucie: Vzpomínám si, že se ptali i na plot.

Řešili s vámi i plot? Co se úřadům nepozdávalo?

Lucie: Se sousedy nemáme jeden plot, ale každý má svůj.

Marek: My máme betonový plot a naši sousedé zase plaňkový.

Máte hezky zařízený interiér. Byl tu bytový designér?

Lucie: Nebyl, zařizovali jsme si dům sami. Tedy kromě dětského pokoje, ten je momentálně v procesu. Narazila jsem na výbornou designérku, která nám udělala návrh i vizualizace. Trochu mě mrzí, že jsem na ni nenarazila dříve, nechala bych si od ní navrhnout i obývací pokoj.

To je úžasný návrh. Jak to vychází cenově?

Lucie: Než jsem na tuto designérku narazila, chtěla jsem po jiných právě návrhy více místností. A všichni ostatní mi dávali ceny od 20 tisíc korun za návrh. To jsme úplně zavrhli. Takhle paní nám to udělala za 2 tisíce korun.

Myslím, že jste to zvládli skvěle i sami. Jak tady třeba vnímáte akustiku?

Marek: Díky tomu, že jsme v domě zatím jen čtyři, tak je to dobré. Uvidíme, jak to bude vypadat, až budou děti velké. Spíš než kvůli konstrukci domu se slyšíme přes rekuperaci.

Lucie: Ano ano. Když jsem byla v koupelně, slyšela jsem manžela se synem v druhé koupelně. A to mezi námi byly tři pokoje.

Jaké technologie kromě zmíněné rekuperace v domě máte?

Marek: Máme elektrické podlahové vytápění, rekuperaci a krbová kamna. Vodu nám ohřívá klasický bojler. Do budoucna máme v plánu ještě fotovoltaiku.

Nad tepelným čerpadlem jste neuvažovali?

Marek: Ani mě to nenapadlo. Jednak jsem nebyl v oblasti vytápění tolik zběhlý, a tak jsem si nechal poradit od firmy. A zjistil jsem, že v té době ani nestavěli domy s tepelným čerpadlem. Musím říct, že mi nechybí, jsem spokojený s tím, co máme. Ta kombinace je skvělá. V každé místnosti si můžeme nastavit libovolnou teplotu.

A v kamnech už jste zatápěli? Jste s nimi spokojení?

Marek: Jen začátkem roku – v lednu a únoru. Poptával jsem hodně firem s krbovými kamny a nikomu se do toho moc nechtělo. Měli jsme totiž odvod vzduchu blízko příčky, takže by se muselo řešit její odizolovaní. Firma, která nám ta kamna stavěla, je měla nakonec hotová za dva dny.

Vytápíte tedy kamny, podlahovkou a máte navíc rekuperaci. Přišlo vám už měsíční vyúčtování?

Marek: Za elektřinu platíme měsíčně 5 tisíc zálohy, což je 60 tisíc za rok. Naposledy nám vraceli 10 tisíc. Takže dejme tomu nějakých 4200 Kč měsíčně. Topili jsme vlastně primárně tím podlahovým vytápěním, krbová kamna byla doplňkový zdroj. S novou topnou sezónou se z doplňkového zdroje stal primární a kamna využíváme téměř denně. A voda vychází na 1250 Kč za měsíc.

Lucie: Na elektřinu máme ale zafixovanou nižší sazbu. Vlastně tu nejlepší možnou.

A co naopak tepelný komfort v létě – nepřehřívá se dům? Nemáte tu teplo?

Lucie: Máme.

Marek: Bylo to tím loňským létem. Jak byly ty horké dny (40 °C a více), tak v dětských pokojích bylo 28 °C.

A máte instalované žaluzie, nebo alespoň závěsy?

Lucie: V dětských pokojích právě ne, to byla chyba. Ale v obývacím pokoji máme venkovní žaluzie, naštěstí. V budoucnu je budeme přidávat i dětem do pokoje. Možná se to nezdá, ale hodně to pomůže. Během léta jsme měli v obýváku příjemně.

Uvažovali jste nad klimatizací?

Lucie: Klimatizací bych ta horka neřešila. Ani když se ohlédnu zpětně, těch pár dní se to dalo zvládnout.

Máte do budoucna ještě nějaké plány?

Lucie: Určitě. Máme hodně plánů.

Marek: Nejbližší plán je srovnat pozemek a zasít trávník. Pak udělat synovi nějaké menší hřiště, postavit vyvýšené záhony a něco vysázet. A chtěl bych i saunu. Uvidíme, jak to půjde. Ať už časově, nebo finančně.

Lucie: A mezi posledními plány bude taky kompletní zastřešení venkovní terasy v atriovém prostoru.

A bude tu i tak dostatek světla?

Lucie: Myslíme si, že bude. Jde o to, že bychom rádi seděli venku, i když třeba mrholí.

Marek: Líbila se mi i zatahovací střecha, ale nacenění vyšlo na čtvrt milionu.

Je tady něco, co byste na domě změnili?

Lucie: Jediné, co mě napadá, je přidání podlahového vytápění do chodby. Je to jediná místnost, kde bohužel není. S firmou jsme se shodli na tom, že to není potřeba, ale po zimě to vidíme jinak. Je tam chladno.

Marek: Já bych akorát volil větší přesah u té sedlové střechy. Teď tam není vůbec žádný.

Co pro vás bylo nejvíce stresující na celém procesu výstavby?

Lucie: Tak asi to čekání. Trvalo to moc dlouho, nic se nehnulo a my jsme měli spoustu času. Kdybychom se teď mohli vrátit, tak bychom asi alespoň pracovali na zahradě. Dnes třeba mohla vypadat jinak. To mě teď zpětně trochu mrzí.

Co byste z vlastní zkušenosti doporučili lidem, kteří se chystají stavět?

Marek: Vyměřit si prostory typového domu tak, aby vám to vyhovovalo. Třeba nám přišel malý obývací pokoj, tak jsme si ho zkusili načrtnout i s nábytkem, který bychom tam chtěli mít, a museli jsme měnit rozměry o dva metry. Někomu by to třeba vyhovovalo, proto to taky firma takhle navrhuje, ale my jsme měli zkrátka jiný standard.

Lucie: Ať myslí na rozmístění zásuvek, a to už ve fázi návrhu domu. A taky aby si po předání stavby a po nastěhování pohlídali detaily a hned reagovali. Zkrátka co nejrychleji nahlásit chyby.

Autor: Kateřina Pospíšilová, www.drevostavitel.cz