Hlavní obsah

Šaldova vila nabídla příjemný prostor pro život vášnivého knihomola

Novinky, Text: Petr Krajči, editace: Kristýna Křížová

Jaroslav Šalda byl významnou postavou knižního a časopiseckého dění první republiky. Vedl známé nakladatelství a vydavatelství Melantrich od roku 1900 a firmě se moc dařilo. Jeho úspěchy se odrazily i v architektuře na jeho působivé vlastní vile na pražském Smíchově.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Vila se nachází na Praze 5 v ulici Na Hřebenkách.

Článek

Nejvýznamnější muž meziválečného nakladatelského a tiskařského koncernu Melantrich Jaroslav Šalda zadal v době největších úspěchů podniku zakázku na vlastní vilu na jižní stráni strahovského kopce.

Člověk, který patřil ke společenské a kulturní elitě první republiky, našel pro splnění svých představ o bydlení architekta Jana E. Koulu, který se v té době intenzivně věnoval propagaci moderního životního stylu, kultury bydlení i návrhům interiérů a nábytku.

Jeho kniha „Obytný dům dneška“ je dodnes cennou příručkou nejen pro historiky architektury, ale také pro všechny, kdo chtějí dobře bydlet.

Foto: Archiv publikace Slavné pražské vily

Chloubou stavby je velmi prostorná horní terasa.

Jednoduchý třípatrový dům z třicátých let minulého století se střešní nástavbou plně odráží základní pravidla i estetiku klasického „bílého“ funkcionalismu. Nezdobená světlá omítka je prořezána pravoúhlými uspořádanými otvory oken a dveří, zábradlí z vodorovných trubek na okraji teras před stupňovitě ustupujícími patry připomíná lemování palub transatlantických lodí.

Řada sloupů v přízemí odlehčuje stranu vily obrácenou do zahrady a uvolňuje prostor před budovou. Přízemí bylo ostatně využito jen pro domovnický byt, kuchyni, domovní příslušenství a garáž.

Vlastní vila architekta Hübschmanna vyniká elegancí a noblesou

Tipy a trendy

Naplno se žilo v obytném patře „piano nobile“, v prvním poschodí, kde byl umístěn obývací pokoj propojený s jídelnou a pokoj s koupelnou a šatnou. Další pokoje byly umístěny v druhém patře.

K odpočinku sloužila střešní terasa s krásným výhledem

Střecha s výhledem na zahradu a stráně na protější straně údolí nabízela prostor k odpočinku. „Místnosti byly otevřeny do zahrady (na jihovýchod) co nejvíce, do ulice a k sousedům jen tak, aby dům mohl býti dostatečně příčně provětráván,“ popisoval Koula.

Použití skla, světlých hladkých omítek bez jakýchkoliv říms a kovových prvků vyznívá na první pohled trochu sterilně, nicméně Koulovy bohaté zkušenosti s návrhy interiérů a vnitřního zařízení a všestranné znalosti o zásadách moderního bydlení pomohly k tomu, aby se dům stal příjemným místem k životu.

Stavba byla později v roce 1937 upravována architektem Františkem Zelenkou.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám