Článek
Nejvýznamnější muž meziválečného nakladatelského a tiskařského koncernu Melantrich Jaroslav Šalda zadal v době největších úspěchů podniku zakázku na vlastní vilu na jižní stráni strahovského kopce.
Člověk, který patřil ke společenské a kulturní elitě první republiky, našel pro splnění svých představ o bydlení architekta Jana E. Koulu, který se v té době intenzivně věnoval propagaci moderního životního stylu, kultury bydlení i návrhům interiérů a nábytku.
Jeho kniha „Obytný dům dneška“ je dodnes cennou příručkou nejen pro historiky architektury, ale také pro všechny, kdo chtějí dobře bydlet.
Chloubou stavby je velmi prostorná horní terasa.
Jednoduchý třípatrový dům z třicátých let minulého století se střešní nástavbou plně odráží základní pravidla i estetiku klasického „bílého“ funkcionalismu. Nezdobená světlá omítka je prořezána pravoúhlými uspořádanými otvory oken a dveří, zábradlí z vodorovných trubek na okraji teras před stupňovitě ustupujícími patry připomíná lemování palub transatlantických lodí.
Řada sloupů v přízemí odlehčuje stranu vily obrácenou do zahrady a uvolňuje prostor před budovou. Přízemí bylo ostatně využito jen pro domovnický byt, kuchyni, domovní příslušenství a garáž.
Vlastní vila architekta Hübschmanna vyniká elegancí a noblesou
Naplno se žilo v obytném patře „piano nobile“, v prvním poschodí, kde byl umístěn obývací pokoj propojený s jídelnou a pokoj s koupelnou a šatnou. Další pokoje byly umístěny v druhém patře.
K odpočinku sloužila střešní terasa s krásným výhledem
Střecha s výhledem na zahradu a stráně na protější straně údolí nabízela prostor k odpočinku. „Místnosti byly otevřeny do zahrady (na jihovýchod) co nejvíce, do ulice a k sousedům jen tak, aby dům mohl býti dostatečně příčně provětráván,“ popisoval Koula.
Použití skla, světlých hladkých omítek bez jakýchkoliv říms a kovových prvků vyznívá na první pohled trochu sterilně, nicméně Koulovy bohaté zkušenosti s návrhy interiérů a vnitřního zařízení a všestranné znalosti o zásadách moderního bydlení pomohly k tomu, aby se dům stal příjemným místem k životu.
Stavba byla později v roce 1937 upravována architektem Františkem Zelenkou.
