Článek
Velikost skleníku, materiál, ze kterého je postaven, vnitřní dispozice, konkrétní umístění v terénu, odolnost proti vnějším podmínkám, možné vybavení a samozřejmě i náklady na jeho pořízení nás dovedou ke správné volbě.
Podstatné je obrátit se na solidní firmu, která má mimo jiné i certifikáty proti zatížení větru, sněhu, což je pro nás ujištění, že jde o kvalitní výrobek.
Kam s ním?
Umístění skleníku na zahradě je velmi důležité. Z estetického hlediska by měl být schovaný tak, aby nebyl přímo na očích, proto hledáme spíše odlehlejší část zahrady nebo prostor v blízkosti zadní části domu.
Mělo by to být místo, kde je dostatek světla i časně zjara, neboť to rostlinky potřebují. Vždy tudíž hledáme prosvětlené stanoviště.
Skleník je dobré záměrně orientovat i vůči světovým stranám. Jestliže každý rok pravidelně vysazujeme rostliny na jaře, nasměrujeme ho tak, aby delší strany skleníku byly natočeny na jih.
Pro letní výsadbu je naopak vhodnější vchod skleníku k severu, protože uvnitř nebude takové parno a nebudeme muset tolik větrat.
Obecně platí, že se vyhneme větrným místům, kde je v zimě nejvíce naváto, a snažíme se skleník postavit alespoň tak, aby nejčastější proudění větru (obvykle ze západu) přišlo na nejmenší plochu, třeba na zadní stranu bez vchodových dveří.
Sklo i polykarbonát
Běžné sklo už se na moderní skleníky tolik nepoužívá. Když sklo, tak kvalitní typ Helios, který umí lámat paprsky, nespálí se přes něj žádná rostlinka, navíc toto sklo nemusíme stínit ani natírat. Za příplatek můžeme mít i sklo bezpečnostní kalené.
Osvědčil se dvoustěnný komůrkový polykarbonát, obvykle o síle 8–16 mm. Výhody: lehký materiál, který se dobře instaluje, je odolný vůči rozbití, skvěle tepelně izoluje. Běžné sklo je těžké, snadno se vysklí, nemusí unést tíhu sněhu a je nutné ho podložit gumovou lemovkou, aby odolalo nárazům.
Hlavní konstrukce
Hlavní konstrukce skleníku už není ze dřeva, které kvůli zvýšené vlhkosti podléhalo plísním, moderní je žárově pozinkovaný plech o síle 1 a 1,5 mm nebo lehký hliník. Stavba skleníku už nevyžaduje výstavbu zděné podezdívky, skleník lze uchytit na betonových pilotech. Většina skleníků je navíc dnes k dostání ve formě stavebnice a na zahradě stojí během víkendu.
Interiér skleníku
Vybavení skleníku závisí na tom, jak často v něm budeme pracovat a co v něm chceme pěstovat. Podle toho ho vybavíme přídavnými prvky, jako jsou poličky, teploměry, vlhkoměry, možné je i zavlažovací kapénkové zařízení, elektrické vytápění a nikdy nesmí chybět ani okenní ventilace.
Střešních oken může být hned několik, náročný pěstitel si může pořídit i automatický otvírač skleníkových oken (zhruba 600 Kč), kterým se reguluje větrání v době naší dovolené (okno se otevře podle potřeby zhruba na 20 cm). Pro obsluhu skleníku jsou podstatné i vstupní dveře.
Praktické jsou dvoukřídlé, široké cca 105 cm, protože těmi snadno projedeme i s kolečkem, až budeme vyvážet zeminu. Také se snadno obsluhují a utěsní. Ty posuvné jsou sice na pohled kompaktnější a pěknější, ale posuvy na kolečkách mohou po čase nepěkně vrzat.
Malý pěstitel raději zvolí fóliovník nebo pařeniště, které mají menší nároky na prostor, umístění. Některé typy lze i posunovat a přenést. Ideální jsou na rané saláty, jarní cibulku i otužilé druhy bylin.