Článek
Statek postavený kolem r. 1880 měl typickou podobu české venkovské usedlosti: obdélníková budova se sedlovou střechou a štítem do ulice, velká dřevěná vrata vedoucí do dvora a proti obytné budově stodola, rovněž obdélníkového tvaru se sedlovou střechou.
Další vrata vedla ze dvora dozadu na louku a do starého ovocného sadu.
Stavení před rekonstrukcí nelákalo ani k budování, ani k bydlení.
Dřevěný přístavek, další typický znak venkovských stavení, po rekonstrukci zmizel. Zvýšené zápraží se rozšířilo v terasu s dřevěnou palubou.
Když mladí manželé tuto chaloupku objevili, byla už dlouho neobydlená a tomu odpovídal i její stav – vlhké zdivo, propadlé krovy, spadlý komín, opadané omítky, nepořádek nahromaděný za desítky let.
Pohled na tyto trosky by běžného „smrtelníka“ určitě motivoval spíše k rychlému útěku, architektka a její manžel stavař si tu však díky svým profesionálním schopnostem a zkušenostem dokázali představit budoucí bydlení.
„Líbilo se nám klidné místo a velká zahrada, která končí až u potoka a u lesa,“ vysvětluje Blanka Tancerová, která je zároveň projektantkou a majitelkou domu.
„Proto jsme se rozhodli zbourat zeď a vrata na louku, otevřel se nám krásný výhled a jsme po celý rok v přírodě. Celkově jsme se snažili zachovat původní vzhled, především celkový tvar stavby a jižní průčelí vedoucí do ulice, včetně zaklenutých okének nahoře ve štítě.“
Nová předsíň vznikla tam, kde byly původně schody na půdu. Strop tvoří silnostěnné sklo osazené do rámu z ocelových profilů. Dennímu světlu otevírají cestu také skleněné dveře a příčka z matných skleněných tvárnic (za ní je koupelna).
Rekonstrukce začala odkrytím „zdravého jádra“ – základy domu byly obkopány, odvětrány a odizolovány proti vlhkosti, bylo nutné vykopat staré vlhké podlahy, odstranit omítky, spadlý komín, zbourat celé podkroví a na obvodovém zdivu vybetonovat ztužující železobetonový věnec.
Podařilo se zachovat původní cihelné klenby. Některá okna se zvětšila a proměnila ve francouzská okna, padly některé vnitřní nenosné stěny.
Kamenné zdivo je odkryto i v kuchyni. Cihelná klenba nebyla příliš pohledná, proto ji majitelé omítli. Od předsíně až do jídelny prochází keramická dlažba. V interiéru převažují neutrální barvy, na jejichž pozadí vynikne krása kamene a přírodního dřeva.
Obytné stavení mělo typické tradiční uspořádání: dovnitř se vstupovalo ze dvora z boku přes kamenné zápraží, do síňky, na niž navazovala černá kuchyně.
Směrem do ulice byla orientována obytná světnice, v zadní části se nacházely sklípky a chlívky.
Obývací pokoj se nachází v novější zděné části domu, na místě světnice. V nově vyzděném štítě jsou oblouková okénka stejná jako dříve.
Nový vstup do domu vede rovněž z boku, z kamenného zápraží je dnes vyvýšená terasa. Předsíň rozděluje přízemí na ložnici (v zadní části na místě bývalého chléva) a společnou obývací část, spojenou v jeden prostor.
Klenutá kuchyň přechází do rovněž klenuté jídelny a dále do obývacího pokoje, který zaujímá místo původní světnice, má výhled do ulice a na kostel a přesahuje do podkroví.
Obývací pokoj je otevřen až na galerii v podkroví. Vedou na ni schody ze silnostěnného ocelového plechu vetknuté do obvodové zdi. Krbové těleso a západní stěnu zdobí cementová stěrka.
Za novým krbovým tělesem bylo vybudováno otevřené schodiště na galerii, kde je dost místa i denního světla pro pracovnu paní domu.
Zároveň galerie slouží jako hala, z níž se vchází do dětských pokojů a velké koupelny. Podkroví zakončuje velká ložnice, z oken v severním štítu má krásný výhled na zahradu, potok a les.
Na galerii v podkroví je dost místa pro pracovnu s výhledem do nebe i pro domácí hernu s houpací sítí. Z té je přes skleněné zábradlí vidět i dolů do obývacího pokoje.
Slunce do obytných místností v přízemí přichází dopoledne okny směřujícími do dvora a přes poledne z jihu, ze západu stavení bezprostředně sousedí s domem na vedlejším pozemku, takže budovat okna by nemělo smysl.
Dvůr byl původně vzadu obehnán zdí s vraty na louku, manželé se rozhodli ji zbourat a otevřít výhled na velkou zahradu.
V domě byly provedeny veškeré nové rozvody, vytápění zabezpečuje plynový kotel, podlahové konvektory a radiátory.
„Původní zdivo jsme nezateplovali,“ vysvětluje architektka, „90 cm silné kamenné a smíšené zdivo má odpovídající tepelně izolační vlastnosti. Vnější kontaktní zateplení má jen jižní část domu, která byla přistavěna později z plných cihel.“
Odkryté kamenné zdivo a slunný dvůr bohatě osázený rostlinami dávají usedlosti jižní ráz. Architektka využila veškeré původní kamenné prvky – sloupky, žlaby atd.
Pro rekonstrukci majitelé zvolili především tradiční přírodní materiály – dřevěná okna a podlahy, keramické dlažby, ocel.
Zaujalo nás - odkryté poklady
„Kde to bylo možné, zachovali jsme a odhalili vše původní,“ vysvětluje architektka. V kuchyni a v jídelně zůstaly staré cihelné klenby, po zbroušení a novém vyspárování vypadají jako nové.
Východní a severní fasáda se zvenku nezateplovaly, díky tomu po odstranění omítek vynikla struktura původního zdiva, stejně jako kamenná ostění a překlady nade dveřmi a okny.
| Autorka Ing. arch. Blanka Tancerová |
|---|
| Vystudovala Fakultu architektury VUT Brno, v současné době vykonává vlastní architektonickou praxi. Zabývá se komplexní projektovou činností od návrhu až po realizaci. |
| Napište nám |
| Postavili jste dům nebo rekonstruovali byt a rádi byste se pochlubili? Napište nám do redakce na adresu: bydleni@novinky.cz. |
Více podobných návštěv najdete na www.mujdum.cz
Technické údaje
Zastavěná plocha: 140 m2
Užitná plocha: 170 m2
Konstrukce: kamenné základy, původní zdivo smíšené z kamene a cihel, popř. zděné z plných cihel, v podkroví příčky sádrokartonové, stropy původní cihelné klenby a skleněný strop do ocel. rámů, schodiště ocelové ze silnostěnného plechu, nový dřevěný krov, zateplení střechy minerální vlna, střešní krytina z betonových tašek
Výplně otvorů: okna dřevěná euro s izolačními dvojskly, dveře dřevěné fóliované do obložkových zárubní a atypické z čirého bezpečnostního skla
Vytápění: ústřední teplovodní, plynový kotel + radiátory + podlahové konvektory, krb s krbovou vložkou