Hlavní obsah

Rozměrná vila továrníka Josefa Hatscheka má barokní plášť se secesními motivy

Novinky, Text: Jindřich Vybíral, editace: tnk

Barokní fasáda opavské vily továrníka Josefa Hatscheka je zdobena elegantními secesními ornamenty. Stavba má velkoměstské rysy a působí reprezentativně, ale ne opulentně. Jednopatrová vila vyniká bohatou škálou výstupků, arkýřů nebo štítů a je malebně přikryta mansardovou střechou, jejíž spodní část je hodně strmá.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Vila s adresou: Opava, Jaselská 16/552

Článek

Josef Hatschek byl majitelem jedné z největších továren na zpracování juty v habsburské monarchii. V sousedství továrny si na začátku 20. století nechal postavit rozlehlou vilu.

Projekt vytvořil vídeňský architekt Arnold Hatschek. Ten byl známým tvůrcem, absolventem architektonické školy na vídeňské technice.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Stavba je udržována v dobré kondici.

Byl také vyhledávaným projektantem obytných a obchodních domů, ale i továren. Své návrhy vil vytvářel převážně v neobarokním stylu, který byl tehdy v rakouské části habsburské monarchie upřednostňován jako projev vlasteneckého cítění.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje

Obývací pokoj na dobovém snímku je světlý a prostorný.

Ve srovnání s předchozími stavbami od tohoto architekta má vila určitou tradiční uměřenost a řád. Lišila se také svým prostorovým uspořádáním. Byla to skutečná vila, užívaná jedinou rodinou, která v ní dokonce pobývala jen v letních měsících.

Stavba byla přestavěna a dovybavena podle trendů

V roce 1930 se továrníkova dcera Louisa rozhodla vilu přestavět a rozšířit. Cílem stavebních úprav byla především modernizace a dovybavení domu dobovými vymoženostmi, hlavně ústředním topením a koupelnami s teplou vodou. Změnit se mělo i prostorové uspořádání domu.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Hosty okouzloval i bohatě dekorovaný strop.

Projektem přestavby byl v lednu 1930 pověřen Leopold Bauer. Ten výrazně oddělil prostory určené k reprezentaci a soukromí.

Pro společenské prostory vyhradil přízemí, zatímco vlastní byt mladé rodiny umístil do prvního patra. Do zevnějšku domu se přestavba nejvýrazněji vepsala ve východní straně vily, kde v návaznosti na jídelnu vznikla zimní zahrada.

Stavební úpravy proběhly i v centrální hale, kde Bauer nechal zaoblit nástupní rameno schodiště a vybavil je dřevěným zábradlím a obložením stěn. Ve zdi nad ním bylo prolomeno velké čtvercové okno s dekorativní vitráží.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Moravskoslezského kraje, Markéta Kubačáková

Interiéry zdobila i vitráž.

Obytné prostory byly zařízeny převážně těžkým měšťanským nábytkem. Ten byl v interiéru rozmístěný souměrně a doplněn dřevěným obložením a perskými koberci. Zabudovaný nábytek dodával stavbě moderního ducha.

Může se vám hodit na Seznamu:

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám