Hlavní obsah

Romantický vzhled vily zlatníka Bibuse podtrhla růžová fasáda

Novinky, Text: Pavel Panoch, editace: Kristýna Křížová

Rodinné sídlo zlatníka Carla Bibuse v Moravské Třebové vzniklo v sousedství původní staré vily místní známé zlatnické rodiny Bibusů. Mírně romantický nádech dodávají vile sokl z kyklopského zdiva, přízemní arkýř, lomené části oken a sestava strmých střech, jejichž podobu nepochybně inspirovalo gotické stavitelství.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Vila s adresou: Lanškrounská čp. 74, Moravská Třebová

Článek

Řemeslné živnosti zlatnictví, stříbrnictví a ostatní kovovýroby mají v Moravské Třebové dlouholetou tradici sahající až do éry druhé poloviny 16. století.

Nejvýznamnějším podnikem, který zde od závěru 19. století v oblasti kovovýroby působil, byla „soukromá továrna na výrobu stříbrného a postříbřeného zboží Franz Bibus“.

Původní dům majitelů je známý už jen ze snímků

Zlatník Franz Bibus z nedalekého Lanškrouna ve městě založil malou dílenskou výrobu stříbrných řetízků. Její sortiment se později rozšířil také na dózy a šálky, kterými prosperující dílna zásobovala nejen region, ale třeba i Prahu, Brno a Vídeň. Hlavním vyráběným zbožím byly zejména jídelní příbory.

Na přelomu století Franz Bibus vybudoval na parcelách v Lanškrounské ulici rodinný dům v historizujícím stylu a přilehlou továrnu, ve které před první světovou válkou pracovaly až dvě stovky dělníků.

Starší rodinné sídlo Bibusů, známé už jen z fotografií, mělo podobu přízemního neorenesančního domu.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Stará vila Bibusů (vlevo) měla jinou podobu.

Pozvolný útlum závodu, který v dobách své největší slávy patřil mezi nejvýznamnější výrobce stolního nádobí, příborů, čajových podnosů a toaletních a kuřáckých souprav ze stříbra a postříbřených kovů v meziválečném Československu, zahájila hospodářská krize na začátku třicátých let.

Úbytek zaměstnanců i zakázek i další nepříznivé okolnosti přiměly Franze Bibuse, aby podnik prodal. Za války továrna, patřící nové společnosti Metallbau, vyráběla díly pro německá bojová letadla.

Bibusové později postavili téměř přes ulici naproti starému domu modernější jednopatrovou vilu. Stavebníkem se stal Franzův syn Carl.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Nový dům Bibusových zkrášlily hlavně různé výstupky, výklenky apod.

Dům reprezentuje uměřenou podobu „německé“ architektury v meziválečném Československu, jakou přinášela např. tvorba brněnského architekta Heinricha Fanty.

Foto: Archiv publikace Slavné vily Pardubického kraje

Okna mají velmi dekorativní tvary.

Hypoteticky je možné, že se na stavbě podílel nejtvořivější moravskotřebovský architekt dvacátých a třicátých let Oskar Czepa, který v regionu působil v letech 1920 až 1946.

Czepa byl autorem prvorepublikové kavárny Soukup v Lanškrouně, mnoha válečných pomníků a zřejmě také několika domů s artdecovými fasádami v centru Moravské Třebové. Některá jeho díla pak vykazují s moderní Bibusovou vilou nejen překvapivě shodné rysy, ale i umělecké pojetí.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám