Článek
Markéta má náročnou práci, kterou má ale velmi ráda. Poskytuje jí prostor pro vyjádření její povahy – bezprostřední, přátelské, komunikativní a otevřené. Přesně to se odráží i v jejím domě.
Na první pohled je jasné, že je to místo, kde si rádi dáte mátový čaj s máslovými sušenkami, ohřejete se u krbu a získáte dobrou náladu a energii.
Vydlážděná terasa je v létě prodlouženým obytným prostorem, kde se dá dobře relaxovat. Do domu se z ní vstupuje francouzskými dveřmi.
Jak vás napadlo zrovna tohle místo?
Když mi přestal můj byt stačit, začala jsem se poohlížet po nějakém pozemku. Vždycky jsem chtěla dům se zahradou. Přírodu potřebuju a ráda se hrabu v zemi. Nejprve jsem hledala v Praze 6, protože tam bydlí moje rodina, ale pozemky tam jsou drahé a hypotéka by mě dost vyčerpala. Tak jsem zapátrala i jinde. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem našla tenhle krásný pozemek.
Obytný prostor propojený s kuchyní je zařízen nábytkem a doplňky ve stylu Provence. Vánoční dekoraci vytvořil florista Jan Komzák.
Proč styl Provence? Jak jde dohromady romantika s odpovědnou pozicí manažerky?
Možná že si potřebuji odpočinout od tvrdého světa obchodu. Ale musím říct, že tento styl se mi líbil vždycky. Ze všech cest jsem si vozila fotky, proutěné košíky… a inspiraci. Chci si zážitky z cest hned vybavit, když se podívám, třeba na lampu, kterou jsem si koupila v Paříži a s kterou mě podezíravě zastavili celníci.
Velký jídelní stůl z masivní dřevěné desky má ocelovou konstrukci. Doplněn je bílými kovovými židlemi vintage.
Další, co jsem měla na mysli, bylo vytvořit prostor, který bude útulný, hřejivý, kde se budou dobře cítit moji přátelé. Mnoho z nich pracuje na vysokých manažerských pozicích a jejich pracovní svět je hodně dravý, až agresivní.
Přála jsem si, aby se u mě cítili dobře a domácky. Proto jsem také chtěla mít a mám dostatek sedacího nábytku, polštářů a plédů. Prostě všech těch věcí, které ve vás vyvolávají potřebu se zachumlat, uvolnit a povídat si s někým, kdo je vám blízký.
Kuchyň pořídila Markéta v Ikea. Doplňky jsou převážně z Ma Maison.
Zařizovala jste se sama, nebo jste si najala architekta?
Tento dům není první místo, které jsem zařizovala. Už jsem si svoje schopnosti vyzkoušela v bytě, z kterého jsem se přestěhovala. Myslím, že mám docela cit pro barvy a styl. Taky už jsem věděla, kde nakupovat a co chtít. Nicméně se stavební částí mi pomáhal pan stavitel, který byl opravdu skvělý. Jeho tým dělal vše precizně a spoustu věcí domysleli za mě. A dobře, logicky a ku prospěchu věci.
Kombinace Ikea křesla a nábytku a doplňků z Markétiných oblíbených obchodů je vkusná a svěží.
Takže stavební část byla vaše představa plus dobrý a rozumný stavební dozor. A co samotné interiérové zařízení?
Měla jsem jasnou představu a plánek domu. Přesně jsem si do něj zakreslovala, co kde bude. Měla jsem dokonce nakresleno, ve které skříni budou ručníky, kde ložní prádlo. Kamarád, který můj detailní plánek viděl, se docela smál mým komínkům ručníků.
Inspirovala jste se časopisy nebo knihami?
Nejvíc inspirace jsem si přivezla z cest, ale něco jsem brala i z časopisů o bydlení. Už v Londýně se mi líbily obchody s interiérovými dekoracemi a nábytkem v romantickém stylu. Francouzská inspirace začala vlastně v Bretani a Provence mě samozřejmě naprosto uchvátila. Jejich čistý jemný styl se mi opravdu líbí a vyhovuje romantické části mého já. Tu městskou nechávám za hranicemi Prahy a doma je ze mě venkovanka s vůní levandule.
Ložnice s tmavě šedou podlahou je jinak laděna do světlých tónů a levandulové. Z ložnice je vstup do zahrady a do prostorné šatny.
Jak jsou na tom české obchody? Máte v Praze kde nakupovat?
Je to lepší a lepší. Přibývá obchodů, které právě romantický styl nabízejí. A budete se divit, ale jezdím i třeba do Tábora, nakupuji i na internetu. Seženete tam poklady. Velkou část zařízení jsem pořídila v IKEA. Líbí se mi, jak o každém kousku nábytku přemýšlejí. Aby měl nejen pěkný design, ale aby byl multifunkční a kombinovatelný s dalšími výrobky. Mají odpozorováno, jak lidé odpočívají, jak ukládají věci, podle mě je to chytrý design.
Nevadí vám denní dojíždění do Prahy?
Cesta do práce mi trvá dvacet minut autem. To je lepší než cesta MHD z jedné části Prahy do druhé. Bez auta by to bylo samozřejmě složitější. Ale i kdyby cesta trvala déle, výhody venkova by převážily. Je tu klid, čerstvý vzduch a milí sousedé, na které se mohu spolehnout.
Koupelna je vyvedena v jemných zemitých tónech. Vešla se do ní vana, toaleta i sprchový kout.
Když potřebuji pohlídat svého pejska Anabell a nechci ji dávat do školky, můžu se na ně obrátit a jsem na služebních cestách v klidu. Soused trvá na disciplíně, Anabell cvičí spolu se svými dvěma psy a pak mi vtipně, a je vidět, že i s radostí, líčí všechny její kousky, které jeho psi nezvládli udělat ani za čtyři roky. Je naprosto fantastický.
Co říká Anabell bydlení na venkově?
Miluje to tady. Retrívři mají rádi pohyb a Anabell není jiná. Chodíme na procházky a v zahradě se může volně pohybovat. Myslím, že se jí líbí i doma. Je tu velký kompaktní prostor, takže vidí, co se kde děje. Jediné místo ráda nemá, a to svou koupelnu. Nesdílí moji představu o její hygieně a jinak krásné bílé koupelně se z dálky vyhne.
Takže byste ani jedna neměnila?
Vůbec. Těšíme se na naše první vánoční svátky na venkově. Už teď jsme nachystané a večer si sedíme u praskajícího krbu a užíváme si pohody. Já s hrnkem grogu nebo sklenicí vína a Anabell s polenem, které vytrvale přenáší a kouše.
