Článek
Volně stojící přízemní vila pro sběratele umění v ulici U Parku má základní obdélníkový tvar, ze kterého v jihovýchodním nároží vystupuje pravoúhlá podélná místnost – obrazová galerie.
Vila je řešena funkcinalisticky, na fasádě tak chybí jakékoliv zbytečné dekorace.
Podle vzpomínek pamětníků dominoval prostoru galerie portrét členů rodiny stavebníka, pod kterým byly umístěny subtilní, velmi lehké nábytkové kusy – čtyři nízká křesílka se stolkem.
V galerii mohli hosté obdivovat akvarely
V celém jinak volném prostoru byla vybraná kolekce obrazů rozvěšena s citem. Šlo o grafiky a akvarely. Hlavní obytný prostor domu členily na jednotlivé funkční sektory jen nábytkové kusy. Jídelní část byla s kuchyní „propojena“ oboustranným příborníkem s podávacím okénkem pro servírování jídel.
Interiér byl zařízen velmi účelně. Dominoval mu stolek s oblíbenými thonetkami.
Dům byl prvním realizovaným objektem Josefa Poláška pro soukromého investora, který projektoval po návratu ze studijní cesty do Holandska, kde se inspiroval vlastním domem architekta Wegerifa poblíž Haagu.
Stavebník Metoděj Souček, občanským povoláním učitel hudby, byl spolumajitelem firmy s názvem "Josef Souček a synové" - šlo o strojírnu v Kyjově.
Nákres prozrazuje, že ložnice byly spojeny prostornou koupelnou.
Souček se znal s řadou umělců, šlo hlavně o místní autory. Jejich díla získával do své privátní kolekce.
Prtrét architekta Poláška.
Původní architektův záměr však už dnes nelze na samotné vile vysledovat. Rekonstrukce a přístavba domu z let 1969–1971 změnila exteriér a promítla se také do dispozice a využití jednotlivých místností interiéru.
