Článek
Salzmann chtěl na začátku 20. století postavit dům na své parcele blízko okresního domu. Obrátil se proto na úřad, aby mu určil pravidla.
Městský stavitel Bedřich Duchoň doporučil místo dříve plánovaných řadových domů změnit v sad s ohledem na novostavby okresního domu, spořitelny a muzea (ukázalo se, že ulice je úzká). Novostavba Antonína Salzmanna měla vzniknout jako rohový dům se zahrádkou.
Městská rada doporučení ohledně umístění domu při svém rozhodování respektovala. Investor pak předložil plány domu od místního architekta a stavitele Karla Horáka, který stavbu následně realizoval.
V průběhu prací ale došlo ke změně fasád, které si investor nechal navrhnout od významného architekta Josefa Fanty. Ten navrhl fasádu ve stylu italské renesance se sgrafitovou výzdobou. Architekt Fanta nebyl vybrán stavebníkem náhodně, v té době v Klatovech působil.
Josef Fanta byl například autorem opravy a úpravy děkanského kostela. Na začátku dvacátých let 20. století navrhl přestavbu klatovské radnice. Tento skvělý český architekt, profesor Vysokého učení technického v Praze, je i autorem pražského Hlavního vlakového nádraží, Hlávkovy studentské koleje, domu Hlahol a budovy ministerstva průmyslu a obchodu v Praze a památníku bitvy u Slavkova.
Salzmannova vila ukončuje souvislou řadovou zástavbu, tvořenou budovou Okresního domu (dnes slouží jako škola), a nachází se přímo proti hlavnímu vchodu budovy muzea.
Dvoupodlažní stavba má nepravidelný půdorys přibližně tvaru písmene L. Hlavní vstup branou z ulice směřuje hosty přes dvorek schodištěm do domovního vstupu a pak do chodby, probíhající středem přízemí.
Do ulice jsou orientovány obytné místnosti, do dvora pak dvouramenné schodiště a lékařská ordinace. V patře jsou obytné místnosti po obou stranách chodby.
Objekt je na území Městské památkové zóny Klatovy a je zachován v dobrém stavu.