Rodina má soukromí v domě rozděleném do tří bloků

Parcela není v jedné rovině; část blíže lesíku je výše než pasáž u silnice. Architekti toho využili a navrhli patrovou budovu, kde veškeré obytné prostory umístili do horního poschodí.

V přízemí ponechali pouze technickou místnost, úložné prostory, vstup a garáž.

Společně s rodinou se shodli na tom, že budovat jednolitý dům by nebylo úplně šťastné, protože by působil na parcele příliš robustním a nezajímavým dojmem.

Místo toho proto objekt rozdělili do tří částí, které se liší svým účelem. Díky tomu a vyzdvižení na jakési „nohy” tvořící přízemní místnosti, vypadá celek neotřele.

Nezvyklému vzhledu napomáhá i fasáda z šedobílých ručně vyrobených cihel střídaných čistě bílými plochami, které se navíc na zadní straně domu trychtýřovitě rozvírají okolo oken.

Interiér nakonec nabízí majitelům celkem 253 m2 plochy a jeho horní patro je organizováno velmi prostým způsobem - výběžek na jižní straně obývají děti. Každé z nich zde má svůj pokoj a společně se dělí o koupelnu s toaletou.

Centrální část, do níž se od vchodu v přízemí vystupuje po schodišti, slouží jako společenská zóna. Je zde obývací pokoj propojený s jídelnou a kuchyní. Na něj v exteriéru navazuje terasa.

Třetí oddíl, orientovaný téměř na sever, je vyhrazen pro ložnici rodičů, k níž přiléhá jejich vlastní koupelna s toaletou.

Jednotlivé části domu propojuje společná chodba, která je přirozenou osou celého objektu

Jak popisují architekti, dům připomíná tříprstou ruku, jež jako by se zabořila do písku, aby jej nabrala. Svým obyvatelům nabízí spoustu soukromí a ponechává na pozemku dostatek volného místa pro venkovní aktivity.