Článek
Tvarové řešení domu se třinácti bytovými jednotkami vychází ze snahy maximálně respektovat formu a měřítko architektonického rázu okolních objektů. Zároveň však do unikátního místa v historické části pražské Bubenče vnáší nové tvarové a materiálové prvky.
Dům je postaven na místě staršího kancelářského objektu na trojkřídlém půdorysu, který obemyká dvůr. Vychází z kontrastu dynamické, jakoby prolamované uliční fasády s nepravidelnými ostěními oken a hladkých, ale variabilních stěn vnitřního atria. Tyto stěny lemují plochy dřevěných francouzských oken a systém skládacích lamelových okenic.
Dům dobře zapadá do klasičtějšího okolí.
Architektům se podařilo vytvořit malebnou stavbu.
Směrem do dvora stavbu krášlí dřevěná francouzská okna.
Interiér je řešen střídmě a nadčasově.
Garáž zpestřují barevné akcenty.
Letecký snímek zachycuje začlenění stavby do okolní zástavby.
Interiér vstupu má moderního ducha.
Fasáda zaujme svým členěním odkazujícím na kubistické tvary.
Rezidence zaujme netradičně řešenou zvýrazněnou podstřešní římsou. Ta je doplněna soklem s omítkou z umělého kamene, proměnlivými sklony a šířkami šikmých ostění oken, která rozšiřují výhledy a zintenzivňují osvětlení, a v neposlední řadě stěrkovou, ručně kartáčovanou hrubou omítkou v šedo-pískové barvě. Ta je ozvláštněna bronzovým metalickým nátěrem reagujícím na změny světla.
Sedlová střecha z antracitového plechu se v některých částech střídá s plochými, zazeleněnými pochozími plochami, které vedou do zadní zahrady, nebo se střešními terasami orientovanými do vnitřního dvora. Osvětlení podkrovních prostor je (na rozdíl od vikýřů původní stavby z devadesátých let) zajištěno ateliérovými okny.
Stavba je přihlášena do soutěže Česká cena za architekturu.
