Článek
Tvarové řešení domu se třinácti bytovými jednotkami vychází ze snahy maximálně respektovat formu a měřítko architektonického rázu okolních objektů. Zároveň však do unikátního místa v historické části pražské Bubenče vnáší nové tvarové a materiálové prvky.
Dům je postaven na místě staršího kancelářského objektu na trojkřídlém půdorysu, který obemyká dvůr. Vychází z kontrastu dynamické, jakoby prolamované uliční fasády s nepravidelnými ostěními oken a hladkých, ale variabilních stěn vnitřního atria. Tyto stěny lemují plochy dřevěných francouzských oken a systém skládacích lamelových okenic.
Zahradní pavilon v Praze poskytuje klidný prostor pro četbu knih
Rezidence zaujme netradičně řešenou zvýrazněnou podstřešní římsou. Ta je doplněna soklem s omítkou z umělého kamene, proměnlivými sklony a šířkami šikmých ostění oken, která rozšiřují výhledy a zintenzivňují osvětlení, a v neposlední řadě stěrkovou, ručně kartáčovanou hrubou omítkou v šedo-pískové barvě. Ta je ozvláštněna bronzovým metalickým nátěrem reagujícím na změny světla.
Sedlová střecha z antracitového plechu se v některých částech střídá s plochými, zazeleněnými pochozími plochami, které vedou do zadní zahrady, nebo se střešními terasami orientovanými do vnitřního dvora. Osvětlení podkrovních prostor je (na rozdíl od vikýřů původní stavby z devadesátých let) zajištěno ateliérovými okny.
Stavba je přihlášena do soutěže Česká cena za architekturu.