Článek
Interiéry z 60. a 70. let se dnes stávají žádanou inspirací. Svědčí o tom ostatně úspěšné instalace "Husákovo 3+1" a navazující "Kytky v popelnici" či zdařilá výstava "Bruselský sen". Výstava "Luxferový luxus" je nyní další z akcí, která nabízí tehdejší způsob bydlení ke zhodnocení.
Expozice se zaměřuje na interiéry nekolektivního bydlení v době normalizace, kdy interiérům vévodí skleněné tvárnice luxfery, pestré barvy, umělá hmota a masivní kožené sedačky. K vidění je nejen modelový interiér, ale i panely s výběrem nejzajímavější tehdejší vilové architektury.
Křesla z ohýbaného dřeva jsou dodnes k vidění v mnoha domácnostech.
"Výstava představuje nejhodnotnější a nejkvalitnější architekturu 70. let," tvrdí kurátor výstavy Ladislav Zikmund. Za pozornost stojí hlavně vila Věry Chytilové a vila tenisty Jana Kodeše.
Exponáty pocházejí z exkluzivních sbírek i od popelnic
Expozice modelového obývacího pokoje představuje příklad vilového interiéru let sedmdesátých. "Chtěli jsme představit dobovou ukázku bydlení. Můžete se zde setkat s předměty designérsky vysoce kvalitními a dodnes inspirativními, z nichž se některé nesly na doznívající designérské vlně pozdního Bruselu," říká Zikmund.
Část exponátů poskytli pro výstavu sami její organizároři, část pochází z exkluzivní sbírky významného umělce Pavla Karouze a část i ze sběrných dvorů a od popelnic.
Ikonická mísa na rohlíky designéry baví dodnes. Její remake je velmi populární.
Sedmdesátá léta podle organizátorů výstavy nebyla v architektuře dobou nejtemnější normalizace. Stavby individuálního bydlení musely být v drtivé většině případů stavěny vlastní silou.
Šumperák, nejoblíbenější vila sedmdesátých let
Klasikou tehdejší vilové architektury byl prototyp domu "Šumperák". Je ikonou tehdejšího individuálního bydlení, v roce 1969 jich bylo postaveno devět, o dva roky později jich stálo po celé republice už kolem dvou tisíc.
Sklenice, které ještě leta po éře sedmdesátých let byly nedílnou součástí koloritu českých jídelen.
Dům navrhl projektant Josef Vaněk tehdejšímu řediteli šumperské nemocnice. Dům se záhy stal velmi oblíbenou stavbou sedmdesátých let.
"Problém byl už s projektováním oněch "vil" - kde není individualita architekta, těžko budeme hledat i individualitu domu. Tak vznikl slavný typizovaný dům Šumperák," dočteme se na panelech výstavy.
Výrazná barevnost a nesladěnost interiéru měla svůj důvod
Pořídit si vlastní dům znamenalo možnost alespoň zčásti uniknout masovému vkusu. "Když se člověk nastěhoval do panelového domu, většinou ho už měl zařízený. Tapety a linoleum, kuchyňská linka - vše bylo dodáno z toho, co bylo zrovna na skladě. Takže měl člověk třeba růžové květované tapety, zelené linoleum a žlutou linku," vysvětluje Zikmund.
Vysoké glazované vázy a klasický odpadkový koš byly k vidění v nejedné domácnosti.
K výstavě vznikl i dokument představující filmové záběry z dobových interiérů 70. let, který je možné v prostorách výstavy shlédnout. "Jde o sestřih ideálních dobových interiérů prezentovaných v dobových seriálech," dodává Zikmund.
Za rok se můžeme těšit na představení architektury 60. let, o rok později by měly být představeny vily válečné.
Výstavu hostí pražská Trmalova vila ve Strašnicích s adresou Vilová 11 až do do 6. 8. 2010.
