Hlavní obsah

Rekonstruovaný dům vyhlíží mladistvě. Přitom nezapře generace, které v něm vyrostly

Novinky, Jana Nesvadbová

Spousta světla, moderně zařízený interiér, a přitom zachovaná původní atmosféra tradičního bydlení. Tak dopadla rekonstrukce 53 let starého domu ve městě Ritto, v japonské prefektuře Šiga. Za projektem stojí architekti tamního ateliéru ALTS Design Office.

Foto: Kenta Kawamura

Třiapadesát let starý dům se střechou s modrými taškami si mladí manželé nechali upravit a rekonstruovat.

Článek

Dvoupodlažní dřevostavba s celkovou plochou podlah 260 m² patří mladému manželskému páru s dětmi, kteří si přáli dům z poloviny 60. let minulého století renovovat a rekonstruovat tak, aby nově zakoupený domov mohl sloužit dál, dalším generacím jejich rodiny.

Foto: Kenta Kawamura

Z bývalých toalet vznikla nově obytná místnost.

Foto: Kenta Kawamura

Boční chodba získala nově napůl exteriérový charakter.

I proto se s architekty shodli, že by bylo nesmyslné měnit a likvidovat vše staré. Naopak, v domě zůstala zachována spousta původních prvků a řešení, většina z nich vychází z tamního tradičního stylu života.

Dům tak nově odpovídá potřebám života moderní mladé rodiny, zároveň si však v sobě dále uchovává tradiční atmosféru.

Foto: Kenta Kawamura

Nový vzhled má i vstupní chodba. Zde zmizelo schodiště.

Foto: Kenta Kawamura

Z kuchyně vede okno do vstupní chodby. Paní domu tak má okamžitě přehled o tom, kdo přichází.

Foto: Kenta Kawamura

Ze vstupní haly je průhled do nově vytvořené místnsoti, která slouží jako svého druhu interiérová zahrada.

Zajímavost
Plocha podlah domu se v Japonsku někdy udává v místních jednotkách - tsubo (v množném čísle tsubos). Jedno tsubo přitom odpovídá dvěma rohožím tatami položeným vedle sebe. Pokud ještě stále nemáte představu, pak vězte, že jde o plochu o přibližné velikosti 3,3 m².
Foto: Kenta Kawamura

Z výškového rozdílu podlah kuchyně a chodby čerpá osazenstvo u stolu. Zatímco z jedné strany se sedí na židlích, z druhé strany (kuchyňské) se sedí na polštářcích na podlaze.

Foto: Kenta Kawamura

Interiér je zařízen moderně, ovšem s velkým důrazem na původní, dnes již historický styl.

Právě na podporu původní atmosféry architekti jako první krok odstranili veškeré dodatky a doplňky, které za dlouhých 53 let existence domu v jeho interiéru přibyly. Dostali se tak k podobě, která připomíná rýžová pole.

Foto: Kenta Kawamura

Nestejně vysoká podlaha jednotlivých místností je rys, který je možné spatřit v celém domě. Umožňuje to lépe si uvědomit rozdílnost prostředí jednotlivých prostorů.

Foto: Kenta Kawamura

Na okně v jídelní zóně vzniklo klidné posezení se spoustou světla.

Na druhé straně se ovšem nebáli proměnit funkci i zcela tradičních prvků. Například jednu z tzv. tradičních japonských místností proměnili v zahradu.

Postranní chodba má pak nově charakter semi-exteriéru, jejím středem vede betonový chodníček, okraje jsou vysypané oblázky.

Foto: Kenta Kawamura

Také obývací pokoj je proti chodbě vyvýšen.

Foto: Kenta Kawamura

Mnoho místností se zavírá posuvnými dveřmi, které mají v japonské architektuře dlouhou tradici.

Tradiční japonská místnost
Tradiční japonská místnost (wašitsu) byla v minulosti nedílnou součástí japonských domácností, ale také například chrámů. Dodnes ji lze objevit i v mnoha moderních bytech a hlavně domech. Jejím charakteristickým rysem je podlaha pokrytá rohožemi, pro jejichž uspořádání existuje dokonce přesný systém. Evropana zaujme naprosté minimum zařízení těchto prostorů, sestávající z vestavných skříní či polic a především - výklenků, v nichž jsou umístěné nejrůznější umělecké předměty, nejčastěji pak kaligrafické svitky zavěšené na stěně. Místnost je od zbytku domácnosti oddělena posuvnými dveřmi. Stěny mohou být ponechané buď čistě bílé, anebo je zdobí nádherné kresby, případně tapety. Někdy lze uprostřed místnosti objevit nízký stolek, kolem nějž se usedá na malé polštářky. Ten je určen k čajovým obřadům a vůbec k usazení hostů, slouží-li japonská místnost více světským účelům. Jinou možností je využívání japonské místnosti ke studiu, pak bývá po jejím obvodu i vestavěný psací stolek. Je-li japonská místnost v klášteře a je-li určena pro hosty, lze v ní i přespat. Na speciální matraci, která je přes den složena v truhlici a na noc se rozkládá přímo na rohože.
Foto: Kenta Kawamura

Skrz všechny místnosti je dobře vidět - ze vstupní haly do sousední interiérové zahrady, až do zadní tradiční místnosti.

Foto: Kenta Kawamura

Na podlaze tradiční japonské místnosti jsou vždy položeny rohože. Ve výklencích na zdech zvaných tokonoma jsou pak zavěšeny různé umělecké předměty, často svitky.

Vnitřní uspořádání domu se změnilo na úrovni obou podlaží. Velké zásahy proběhly v přízemí, kde zmizelo jedno ze schodišť, přesunula se jídelna a vznikla samostatná kuchyň.

Svou pozici změnila rovněž koupelna a také obývací pokoj, který je nově místo jedné ze čtyř původních tradičních místností.

Foto: ALTS Design Office

Půdorys přízemí, stav před (vlevo) a potom (vpravo)

Půdorys horního podlaží, stav před (vlevo) a potom (vpravo)

Ještě výraznější proměnou však prošlo horní podlaží. Zde zmizela hned dvojice pokojů, místo kterých je nyní prázdný pokoj nad vstupní chodbou a zahradou. Zmenšila se také velikost jedné z místností, aby tak bylo možné protáhnout chodbu, do níž nyní nově ústí tři samostatné pokoje.

Foto: Kenta Kawamura

Původní stav domu

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související články

Výběr článků

Načítám