Článek
Nově postavená Rudolfova huť ve Vítkovicích vtáhla do té doby idylickou krajinu do industrializace. V roce 1843 se majitelem Vítkovických železáren stal baron Salomon Mayer Rothschild, který byl nucen za své listopadové návštěvy toho roku bydlet v malé vile přímo v areálu závodu. Proto brzo proběhla jednání o výstavbě nového honosnějšího domu poblíž železáren.
Budovu krášlí trojúhelníkové štíty.
Plány tzv. Centralhausu vypracoval Anton Kraus, pravděpodobně starší bratr známého ostravského stavitele Josefa Krause, původem z Tachova.
Vila vznikla v pozdně empírovém stylu. Obě hlavní strany vily jsou zvýrazněny trojúhelníkovými štíty, před zahradním průčelím je představena elegantní litinová arkáda (řada oblouků).
Stavba na dobovém snímku.
Střecha domu byla završena nižší věží s terasou. V centru stavby je umístěna chodba, na kterou navazuje dvojramenné hlavní schodiště se zdobenými korintskými hlavicemi.
V interiéru zaujalo sloupoví.
Náročnější výzdoba ve vile chybí - to ukazuje, že dům byl postaven spíš jako místo pracovních pobytů. Později sloužil jako ředitelská vila. Posledním důležitým obyvatelem ředitelské vily byl před druhou světovou válkou generální ředitel Gustav Federer, známý sběratel evropského moderního umění.
Po druhé světové válce byla vila přestavěna na kancelářský objekt. V přízemí působila vítkovická technická knihovna a v patře podnikové muzeum.
