Článek
Stavebník vily Adolf Raab v Písku v roce 1899 vybudoval vlastní strojírnu a slévárnu, jeden z největších závodů toho typu v jižních Čechách. Hlavní sortiment Raabova podniku tvořila vodohospodářská technika, hlavně čerpadla a vodovody.
Zabýval se ale i stavbou vodovodů a vodovodních sítí. Raabova továrna zabrala pozemek v úhlu mezi Sedláčkovou a Táborskou ulicí. Přímo na nároží obou ulic si Adolf Raab dal postavit svou vilu vyprojektovanou společně s přilehlou továrnou významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem.
Vila byla co do počtu místností celkem střízlivá.
S Jurkovičovou architektonickou tvorbou se písecký stavebník zřejmě seznámil na Moravě, když tam byl na praxi.
Raabova vila patří k prvním Jurkovičovým samostatným stavbám. Je na ní vidět architektova snaha odklonit se od tvarosloví historických slohů a užít místo toho folklór.
Scchodiště zdobí motiv kdysi hodně oblíbené šelmy.
Lidovou tvorbou i tradicí takzvaného „švýcarského slohu“ se architekt inspiroval jak při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami, tak i u dekorování fasád.
Okna a nároží vily ozdobil Jurkovič rámci, které poskládal ze stylizovaných částí lidových staveb. Folklórním prvkem byl i květinový dekor na nárožích Raabovy vily a okolo dekorativně proškrabávané omítky se svatým Václavem od malíře Hanše.
Zobrazení svatého Václava patřilo v té době k typickým projevům stavebníkova vlastenectví.
Vila sloužila jako vícegenerační.
Plochy fasád Raabovy vily ale zůstaly celkem prázdné, bez ozdob, což koncem 19. století bylo skoro revolučním činem.
Ve vile bydlely dvě rodiny. Do přízemí i patra architekt umístil dva stejné byty se třemi pokoji a kuchyní, další pokoj byl pak v podkroví. Vila je dnes kulturní památkou.
