Článek
„I v Německu a Rakousku máme developery, kteří se vzdělávají na tomto poli, snaží se být úspěšní a jsou díky svým zkušenostem schopni dokázat, že pasivní výstavba nepředstavuje velké náklady navíc. Ale pak tu jsou ti ostatní, kteří tohle nikdy nedělali a stále stavějí tak, jak se stavělo před třiceti lety. A ti si stěžují, jaké dodatečné náklady výstavba v pasivním standardu přinese,” řekl profesor Feist s doplněním, že právě proto je třeba neustále veřejnost informovat a ukazovat jí funkční budovy, kde žádné vícenáklady nebyly nutné.
„Stále řešíme tytéž problémy a stále jsou na realitním trhu ti, kteří nic zlepšovat nechtějí,” posteskl si, když srovnával situaci v Česku a u našich německy mluvících sousedů.
Pro Českou republiku měl jen slova chvály. „V ČR se s pasivní výstavbou začalo později, v porovnání se zeměmi, jako je Německo či Rakousko, ovšem vývoj je poměrně strmý. Máte tu jedno z předních výzkumných center. Také používáte velmi účinné komponenty, ať už to jsou okna s trojskly, nebo třeba systémy rekuperace. Máte i továrny na tyto komponenty. Máte developery, kteří se věnují pasivní výstavbě. O České republice slýcháme na mezinárodních konferencích,” vypočítával vědec, jenž se v Praze zúčastnil tiskové konference při příležitosti oslav 15. výročí JRD, české developerské společnosti zabývající se výhradně pasivní rezidenční výstavbou.
Ve svém krátkém projevu profesor Feist mj. zdůraznil, že současná výstavba pasivních domů není ani zdaleka tak otázkou nákladů, jako správného know-how. Vysvětlil, že kromě vhodných a kvalitních stavebních prvků je třeba mít především znalosti a zkušenosti s pasivním způsobem výstavby. Pokud je dům správně postaven, má spotřebu nižší nikoli o 10 či 20 procent, ale o 60 i 70 procent. Eventuální vyšší náklady na stavbu se tedy velice brzy vrátí v průběhu jeho provozu.
S jistou jemností se pak přední stavební fyzik a průkopník energetických standardů vyjádřil o tzv. aktivních domech. Upozornil na to, že se sice tento termín používá pro domy, které vyprodukují více energie, než samy spotřebují, ovšem z praktického hlediska je třeba vzít v úvahu, že tyto domy nejvíce energie vyprodukují v létě, kdy jí tolik potřeba není, zatímco v zimě, kdy je jí potřeba nejvíce, prakticky nic navíc neprodukují. Správný termín by proto měl znít „pasivní dům plus”.
Následující výzkum by se podle něj měl zaměřit na to, aby vznikaly domy, které nebudou potřebovat energii z fosilních paliv, místo toho ji budou získávat pouze z obnovitelných zdrojů. Podle něj je takový standard možný a mohl by být platný v horizontu 50–60 let.
„V Česku existuje určitá vůle angažovat se v této oblasti i na politické úrovni. Máte tu různé dotace, například na zlepšení kvality vzduchu. To je velice pozitivní vývoj. Jiné vlády jsou v tomto směru mnohem více váhavé,” podotkl s tím, že například i německý kabinet se spíše věnuje jiným, palčivějším tématům, jako je například migrační krize.
Přitom podle Feista jednou z jejích příčin jsou právě klimatické změny, k nimž by nemuselo docházet v tak razantní míře, kdyby se omezila spotřeba fosilních paliv. „Ovšem politici mají tendenci jednat hodně krátkozrace. Je skvělé, že ČR si vede jinak, a k tomu gratuluji. Jste na dobré cestě,” uzavřel své zamyšlení profesor Wolfgang Feist.