Článek
Na malém úzkém pozemku (4,9 × 14,7 m) v Tokiu stojí dřevostavba, jejímiž majiteli jsou začínající výtvarnice zaměřující se na manga seriály, její partner a dvě sovy, které jsou novým přírůstkem do rodiny. Výtvarnice vznesla tři požadavky:
Za prvé, dům by měl umožňovat celý proces malířčiny práce, od tvůrčího konceptu až po dokončení, schůzky a poskytování rozhovorů médiím. Za druhé, dům by měl být kompaktní a neměl by se příliš otevírat do ulice prostoru. A konečně, což bylo nejdůležitější, dům měl být sám inspirací pro tvorbu.
Architekt se proto snažil dům pojmout jako „budovu, která se vznáší několik centimetrů nad naším každodenním životem“, neboli aby obydlí klientů bylo stále spjato s naším hmatatelným každodenním životem, ale vyvolávalo pocit fiktivního vyprávění.
Projekt začal výběrem pozemku úzce spjatého s tvůrci mangy. Západní fasáda obrácená k hlavní silnici je navržena jako deformovaná litosférickou deska dynamicky se zvedající ze země, přičemž stěnou proniká tunel vedoucí ke vchodu. Otvor v pevné stěně vybízí návštěvníky, aby vystoupili ze své všednosti a vstoupili do nevšednosti, což evokuje filmovou scénu.
Pro méně katastroficky založené diváky pak může dům svým tvarem připomínat i kočku, která se protahuje a směrem do ulice má vystrčené tlapky.
Interiér je navržen tak, aby byl maximálně využit úzký a dlouhý pozemek. Půdorys domu je rozdělený, ve východní části jsou tři podlaží, západní část má podlaží dvě. Architekt změnil pořadí střídajících se dělených úrovní a vytvořil mezi nimi podstatné výškové rozdíly.
Na severní straně domu je světlý dvůr (šířka 1,2 m, maximální výška 5,5 m), jenž je hlavním zdrojem světla v interiéru. Počet ostatních stavebních otvorů je tak pouze minimální, čímž architekt vytvořil kontrast mezi světlem a tmou v „prázdnotě“, která se jako améba šíří celým domem. Prostorem prázdnoty prochází schodiště, které vytváří trojrozměrnou kompozici.
„Životní styl tvůrců mangy se během pandemie covid-19 dramaticky změnil. Už nevidíme asistenty, kteří by se scházeli v ateliéru umělce, protože hlavní způsob tvorby mangy se přesunul do online setkání a produkce. Soukromé domy jsou nyní místem schůzek a slouží jako ateliéry pro rozhovory a návštěvy novinářů. Práce současného výtvarníka mangy by se dala rozdělit do tří etap: 1. Tvorba (uzavřená a oddělená), 2. Setkávání (částečně otevřená ostatním) a 3. Poskytování rozhovorů (otevření veřejnosti), přičemž forma veřejného/soukromého, které jsou v každé fázi nutné, se liší,“ popisuje architekt nabyté zkušenosti ze životního stylu svých klientů.
Proto také v domě navrhl prázdnotu s kontrasty výšek a míry osvětlení, aby poskytl neuzavřené, ale přesto vymezené prostory, které by umožnily jemné a flexibilní využití prostoru ve velmi kompaktním obydlí. „Snažíme se i nadále vytvářet architekturu, která zahrnuje otevřené příběhy a zároveň sleduje logická řešení,“ uzavírá architekt.
Dům, ve kterém schodiště funguje jako netradiční společenská zóna
Může se vám hodit na Firmy.cz: Architekti