Prohlédněte si jedinečné stavby Adolfa Loose v dokonalých modelech

Výstava obsahuje 13 pečlivě propracovaných modelů vytvořených v měřítku 1:50. Unikátnost modelů spočívá v tom, že japonský architekt nevytvořil pouze makety, ale skutečné modely všech budov, včetně jejich vnitřního členění a zařízení. Každý z modelů má proto jednu odstranitelnou boční stěnu, takže je dovnitř každého z domů pěkně vidět.

„Naši návštěvníci si tak mohou bez jakéhokoli cestování prohlédnou třináct Loosových staveb pod střechou poslední z nich,” upozorňuje na hezkou souvislost Kristina Cysařová, spolumajitelka Winternitzovy vily.

Právě otevření bočních stěn modelů je velmi zajímavé pro odborníky i laiky, protože názorně ukazuje to, čím je dílo Adolfa Loose nejvýznamnější.

Diváci se mohou na vlastní oči seznámit s tím, jak vypadá tzv. Loosův Raumplan (prostorový plán) v praxi. Adolf Loos totiž používal specifický systém členění interiéru budov založený na vytvoření jednotlivých bloků, které do sebe zapadají, nejsou ovšem v jedné horizontální rovině. Jednoduše řečeno, místnosti v Loosových domech nejsou stejně vysoké, každá má takovou výšku, jaký je její význam či účel.

Kromě modelu Winternitzovy vily návštěvníci výstavy spatří například pražskou Müllerovu vilu, pařížský dům Tristana Tzary, vídeňské vily Steiner, Rufer a Moller, slavný obchodní dům Goldman & Salatsch či nerealizovaný projekt – dům pro herečku a zpěvačku Josephinu Bakerovou. Každý objekt doplňuje panel s popisem a podrobnými plány.

Výstavě předcházela dva a půl roku trvající práce japonského architekta a jeho studentů. Architekt všechny Loosovy stavby osobně navštívil, přeměřil, vyfotografoval a spolu se studenty vytvořil dokonalé modely.

„Adolf Loos je jeden z velkých architektů moderní doby, možná nejvýznamnější architekt, vzhledem k tomu, jakým způsobem pracoval s prostorem a jak ovlivnil další architekty, ať už u nás v Japonsku, nebo u vás v Česku,” říká profesor Sakurai.

Své nadšení pro Adolfa Loose v sobě objevoval postupně, tak, jak se postupně seznamoval s jeho dílem.

„V osmdesátých letech jsem byl v Benátkách na postgraduálním studiu a mezi mé profesory patřili Aldo Rossi a Massimo Cacciari, kteří se Loosovi věnovali a seznamovali s ním i studenty. Bez jakýchkoliv hlubších znalostí Loose jsem tehdy poprvé navštívil Looshaus (obchodní dům Goldman & Salatsch), Loosův bar (Kärtner Bar, známý také jako Americký bar), krejčovský salon Kniže a Manzovo knihkupectví ve Vídni.

V devadesátých letech jsem se začal Loosovi věnovat více, zaujal mne především jeho specifický přístup k prostoru a estetice. O stavbě modelů jeho projektů jsem začal uvažovat po návštěvě Müllerovy vily, kde na mě hluboce zapůsobil její magický prostor. Chtěl jsem pochopit, jak Loos při navrhování svých domů uvažoval, a stavba trojrozměrného modelu se pro to ukázala být klíčová,“ popisuje svoji cestu k Loosovi profesor Sakurai.

Pokud by si měl vybrat, která z Loosových staveb je jemu samotnému nejmilejší, po chvíli přemýšlení japonský architekt jmenuje vilu Müller, neboť se zachovala v nejkompletnější podobě.

Jako druhou nejvýznamnější stavbu pak ovšem jmenuje Winternitzovu vilu, která je posledním dokončeným dílem Adolfa Loose a která je dosud v provozu.

Architekt doufá, že se podaří výstavu modelů Loosových staveb představit také veřejnosti ve Vídni a v Itálii, kde studoval, a samozřejmě by chtěl své modely ukázat také publiku v Japonsku.