Článek
Blesk je mimořádně silný elektrický výboj, který si podobně jako jiné přírodní živly hledá nejkratší cestu, v tomto případě k zemi. Ta jediná jej bezpečně absorbuje.
Při zásahu domu bleskem dochází k dramatické situaci. Jednoduše řečeno: při úderu blesku se v celém domě a v jeho okolí zvýší na kratičký čas napětí na všech vodivých předmětech (jde nejen o kovové části, ale třeba i o vlhké zdi!) na velmi vysokou hodnotu. Není-li tato hladina vyrovnána propojením všech vodivých předmětů v objektu do jednoho uzemněného obvodu, poničí se některé součástky v zasažených elektrických zařízeních.
:.Kvalitně instalovaný hromosvod ochrání spolehlivě dům i ekologické zdroje energie.
Lidé a zvířata mohou být poraněni. Ať již při kontaktu právě s vodivým předmětem nebo jen vlhkým místem, ale i pouhým propojením dvou míst s různou hladinou napětí (k tomu stačí udělat delší krok!).
Zvýšením napětí vznikne proud, jehož účinky odborníci přirovnávají k obrovskému prásknutí bičem. Kam se dostane, tam všechno spálí a roztrhá. Bleskový proud je schopen vyrvat celé elektroinstalace ze zdi, za určitých okolností i rozboří celý dům.
Stejné následky může mít i blesk, který udeří do sousedního objektu. V okolí zasaženého domu se totiž v elektricky vodivých předmětech indukují proudy o stejné intenzitě, jako jsou původní bleskové. Správně provedený hromosvodní systém náš dům odstíní i před nimi a svede je k uzemnění dříve, než se dostanou k nám domů.
Jak funguje
Každý hromosvodní systém tvoří tři části: Jímací zařízení, které bezpečně a spolehlivě zachytí blesk. Svody, jež dopravují zachycený blesk k uzemnění. Uzemnění zajišťující svod blesku (výboje) do země, je tvořeno zemniči různého tvaru, zapuštěnými v zemi.
:.Nákres ohrožení bleskem
Tyto tři části by ovšem pro zajištění naší bezpečnosti nestačily. Důležitým doplňkem hromosvodního systému je pospojování všech kovových a jinak vodivých součástí v celém domě. Jsou to např. kovové části všech instalací (voda, plyn atd.), nejrůznější železné výztuže či jiné kovové součásti stavby.
Všechny tyto prvky musejí být pospojovány tak, aby eventuální proud z nich byl bezpečně odveden k uzemnění.
:.Typ 3 se zařazuje přímo před zásuvky s připojenými citlivými přístroji, nebo s nimi tvoří už jeden celek.
Vlastní elektrickou síť a připojená elektrická zařízení v naší domácnosti je dobré ještě zabezpečit tzv. systémem ochrany před přepětím. V ideálním případě je tvořen kaskádou svodičů různé účinnosti rozdělených do tří číselně či písmenně označených tříd.
Přepětí nebo následný bleskový proud by totiž zničily citlivou elektroniku anebo by mohly vyřadit z funkce některé elektronicky řízené systémy, např. bezpečnostní.
Nemusí být vůbec vidět
Rozvoj hromosvodní techniky u nás dlouho stagnoval. Stavitelé používali zpravidla jen jeden typ hromosvodů, které byly vidět na míle daleko. Každá budova navíc vypadala jako svázaná.
:.Vnitřní ochrana proti bleskovým proudům je tvořena kaskádou svodičů bleskových proudů. Typ 1 (vlevo) umísťujeme v pojistkové skříni, eventuálně v hlavním/elektroměrovém rozváděči. Typ 2 (vpravo) patří do bytových, patrových či jiných podružných rozváděčů.
K pokroku došlo až nedávno, díky předefinování hromosvodu ze stavebního prvku na elektrické zařízení. Při budování hromosvodního systému se nyní využívají moderní materiály pro elektrické stínění a izolaci, takže je možné systém zakomponovat do stavby, aniž dojde k ohrožení bezpečnosti. Zároveň se využívají i nejrůznější vodivé materiály, např. ve fasádách či armování, takže jednotlivé architektonické prvky tvoří součást hromosvodního systému. Tím lze vytvořit tzv. neviditelný hromosvod, který je integrován do kostry objektu a vzniká během stavby vlastního domu.
Výhody a nevýhody obou typů hromosvodů
Viditelný hromosvod – lze jej budovat během stavby, ale relativně snadno i na již hotové budově. Vždy bude na objektu dobře vidět. Skrytý hromosvod – systém je budován zároveň se stavbou. Je možné ho provést tak, že není nikde vidět a může splňovat i nejnáročnější požadavky architektů.
Obecně platí: částka za hromosvod stavěný současně s domem představuje pouze procenta ceny objektu. Částka za hromosvod dostavovaný na již hotový dům může dosáhnout hodnoty až několika desítek procent ceny domu. Vždy je proto výhodnější zakomponovat hromosvodní systém do plánu stavby, než jej pořizovat dodatečně. Žádný dům, ať již novostavba, nebo starý dům, v nichž by chyběl hromosvodní systém, by neměl projít kolaudačním schválením.
Kdopak nám ho postaví
Protože je nutné propojit hromosvod s elektroinstalacemi, může být pro projektanta jednodušší a přehlednější vytvoření projektu kompaktního, vzájemně spolupracujícího systému najednou. Někteří projektanti elektroinstalací se ovšem hromosvody nezabývají. V tom případě můžeme oslovit projektanta, který je na hromosvody specializovaný, nebo rovnou firmu, která umí navrhnout hromosvodní systém, instaluje ho či dohlédne na řádnou instalaci.
:.Kombinovaný svodič bleskových proudů a přepětí typ 1.
S žádostí o navržení hromosvodu a systému ochrany před přepětím a jejich instalaci můžeme oslovit několik různých profesionálů: projektanta elektroinstalací a/nebo hromosvodů, elektroinstalatéra, který má zkušenosti s instalací hromosvodu a přepěťových ochran, specializovanou firmu na instalaci a navrhování hromosvodů.
Vždy závisí pouze na tom, na co všechno mají oprávnění a jaké jsou jejich zkušenosti.
Co říkají normy a vyhlášky
Při úvahách, jak ochránit náš dům hromosvodem, je dobré se poradit mj. i na stavebním úřadě. Tam nám mohou eventuálně poradit s výkladem vyhlášky ministerstva pro místní rozvoj č. 137/1998 Sb. „O technických požadavcích na výstavbu“, v níž jsou přesně definovány případy, kdy je majitel objektu povinen umístit na budovu hromosvod.
Povinnost ochrany před přepětím je dána také ustanoveními českých technických norem týkajících se elektroinstalace a elektrických zařízení, např. v normě o ochraně před úrazem způsobeným elektrickým proudem, v normě o uzemňování a zejména v souboru norem o ochraně před bleskem (ČSN EN 62305).
:.Svodič přepětí typ 2.
Všechny tyto normy musí ovládat projektant hromosvodů a ochrany před přepětím, případně firma, která má hromosvodní systém budovat.
Projektant hromosvodu však musí ještě před zahájením stavby hromosvodu nejprve pomocí dalších norem (mj. ČSN 62305-2) vypočítat riziko ohrožení bleskem pro náš dům, vyhodnotit, jak velké škody nám hrozí, a podle toho pak určit, jak složitý typ hromosvodního systému je pro náš dům vhodný.
Posouzení rizik je na nás
Projektant je ten, kdo nakreslí konečnou podobu hromosvodního systému pro náš dům, my, zadavatelé, volíme, pro jak složitou verzi se rozhodneme. Čím vyšší je riziko zásahu bleskem, tím složitější systém potřebujeme a tím vyšší budou náklady. Ty porovnáme s mírou rizika škod, jež by nám měl vypočítat projektant. Je-li riziko minimální, možná se nám vyplatí místo stavby hromosvodu vsadit na pojistku, jestliže toto riziko pojišťovna akceptuje.
Vyrobeno ve spolupráci s Ing. Wolfgangem Marksem ze společnosti KOMMA MaR, s. r. o., s Davidem Klimšou ze společnosti El soft a s Janem Hájkem, spoluautorem KníŠky o ochraně před bleskem.
Jaký má vliv na pojištění
„Pojišťovny obecně nepodmiňují uzavření smlouvy o pojištění objektu instalací hromosvodu. Jestliže byl dům zkolaudovaný stavebním úřadem bez hromosvodu, pak jej pojišťovna nepožaduje rovněž. Pokud ale podle kolaudačního rozhodnutí měl na budově hromosvod být a v době pojistné události tam nebyl, je jasné, že se pojišťovna bude bránit plnění, nebo se je bude snažit alespoň omezit,“ vysvětluje Pavel Fridrich, vedoucí obchodu společnosti IMG, a. s., která se zabývá poradenstvím v oblasti pojišťovnictví.
Foto: Jan Hájek a archiv firem Dehn + Söhne a Studio Jasyko, Ilustrace Dalibor Šalanský