Hlavní obsah

Pritzkerovu cenu má Japonec Yamamoto. Porota ocenila jeho schopnost propojovat soukromé a veřejné prostory

Nobelovka pro architekty, jak se mezinárodní Pritzkerově ceně přezdívá, letos patří devětasedmdesátiletému japonskému architektovi jménem Riken Yamamoto, rodákovi z Pekingu. Ten před mnoha lety přesídlil do japonské Jokohamy a zapsal se do dějin architektury svými monumentálními stavbami.

Foto: Archiv ocenění Pritzker Prize, Tomio Ohashi, Tom Welsh

Působivá stavba Yamakawa Villa od architekta Rikena Yamamota (na snímku) má terasu po celém svém obvodu

Článek

Pritzkerova cena je mezi architekty velmi uznávaným oceněním. Říká se jí také Nobelova cena v architektuře nebo Oscar. Je udělována už od roku 1979 a Nobelovce je podobná i svou formou. Získávají ji jednou za rok žijící autoři nebo kolektivy autorů, kteří se svou tvorbou nesmazatelně zapsali do dějin architektury a jsou inspirací pro ostatní. Obdržení Pritzkerovy ceny je spojeno s odměnou 100 tisíc dolarů a předáním bronzové medaile.

Oceňován je i nesporný přínos v architektonické oblasti, odhodlání, talent a vize. Riken Yamamoto (devátý japonský laureát ceny) vyrostl v klasické japonské stavbě typu Machiya. Domovem mu byl tedy dřevěný dům lidového městského typu, ve kterém v přední části provozovala jeho matka lékárnu a v zadní části se nacházel obytný prostor. Architektův otec byl inženýrem, ale brzy zemřel. Riken se rozhodl jít částečně v jeho šlépějích. Byl okouzlen krásou mnoha velkolepých architektonických děl.

Foto: Archiv ocenění Pritzker Prize, Mitsumasa Fujitsuka

Projekt s názvem Jian Wai Soho obsahuje zdařile propojené rezidenční i komerční prostory

Architekt v roce 1971 získal magisterský titul na Tokijské univerzitě, na Fakultě architektury. Svou praxi, studio s názvem Riken Yamamoto & Field Shop, založil o dva roky později. Během několika prvních let své kariéry se snažil porozumět komunitám, kulturám a civilizacím. Hodně proto cestoval napříč kontinenty a poznával místní stavby i společenství.

Architektovy stavby stmelují komunitu

Jeho filosofií je, že veškeré prostory mohou obohacovat nejen své obyvatele, ale i celou komunitu. S ohledem na to začal navrhovat rodinné rezidence, které spojují zastavěné prostředí, přírodní okolí a svou podobou vítají hosty i kolemjdoucí.

Foto: Archiv ocenění Pritzker Prize, Tomio Ohashi

Vlastní dům architekta s názvem Gazebo zaujme skvělým propojením exteriéru s venkovním prostorem

Prvním architektovým počinem byla Yamakawa Villa (Nagano, Japonsko 1977), která zaujme skvělým propojením interiéru a exteriéru. Proslavil ho i projekt sociálního bydlení Hotakubo Housing (Kumamoto, Japonsko 1991), ve kterém se snažil spojit život různých generací. Při výstavbě Inter-Junction City (Yokohama, Japonsko 1994) dbal o to, aby vznikl všem dostupný prostor v okolí stavby. Zásadní tak pro něj bylo, aby stavby sloužily i širší společnosti.

Foto: Archiv ocenění Pritzker Prize, Tomio Ohashi

Muzeum umění Yokosuka má kouzelnou terasu

Yamamotova díla lze nalézt hlavně v Japonsku, Čínské lidové republice, Korejské republice a Švýcarsku.

V České ceně za architekturu zvítězila stavba v Litomyšli. Navštívit ji můžete zdarma

Tipy a trendy
Související témata:
Riken Yamamoto

Související články

Výběr článků

Načítám