Hlavní obsah

Přístavby rozšířily obytnou plochu historického domu o dvojnásobek, aniž mu ubraly na významu

Novinky, nes

Zrekonstruovat a podstatným způsobem rozšířit historický dům z počátku 19. století stojící v historické čtvrti městečka Lewes v americkém státě Delaware připadlo architektům ze studia Roberta M. Gurneyho. Z několika možných řešení se nakonec rozhodli pro takové, které ponechá původní stavbu jako dominantu komplexu několika budov, přičemž všechny nově přistavěné budou nižší a méně nápadné.

Foto: Maxwell MacKenzie

Fasády i část střechy domu jsou pokryty cedrovým šindelem.

Článek

Majitel, který si historický objekt koupil v nedobrém stavu, požadoval, aby jej architekti obnovili do původní krásy a navrhli k němu několik přístaveb, jež by významným způsobem rozšířily obytnou plochu domu. Navíc, v projektu nesměl chybět bazén.

Foto: Maxwell MacKenzie

Co by to bylo v Americe za dům, kdyby u něj chyběl bazén?

Foto: Maxwell MacKenzie

Dřevo v exteriéru doplňuje velké množství prvků z červených cihel. V jedné z přistavěných budeov je jimi obložen i krb.

Foto: Maxwell MacKenzie

Nově přistavěné objekty mají stejný vzhled, jako hlavní historická budova.

Architekti proto nechali opravdu pečlivě restaurovat původní dvoupodlažní dům, zejména pak exteriér, jehož fasádu i část střechy pokrývá cedrový šindel. Šli dokonce tak daleko, že odstranili několik nepůvodních rozšíření, která byla k domu dostavěna později, na počátku 20. století. V domě je nyní hlavní vchod a čtyři pokoje. Interiér je ve střídmě moderním stylu - čistě bílé stěny, světlé jasanové podlahy, doplňky z nerezové oceli a nadčasové prosklené stěny.

Foto: Maxwell MacKenzie

Přístavby mají na jedné straně jemně historizující vzhled, ovšem jejich interiéry a účel jsou ryze moderní.

Foto: Maxwell MacKenzie

Pouze původní dům je dvoupodlažní, všechny ostatní stavby jsou přízemní.

Podstatně barevnější škálu materiálů použili autoři v interiérech nově přistavěných budov, které jsou uspořádány okolo bazénu a starého himalájského cedru v zadní části pozemku. Aby vizuálně nekonkurovaly hlavnímu domu, ponechali jim architekti pouze přízemí. Zato jsou bohatě prosklené a tedy velmi světlé.

Výrazný je především pavilón sloužící jako obývací pokoj s kuchyňskou zónou. Jeho stěny i strop jsou obloženy mahagonovým dřevem, pracovní deska v kuchyni a okolí krbu jsou z bílého mramoru. Podlaha je čedičová a na kuchyňské skříňky využili autoři návrhu nerezovou ocel.

Foto: Maxwell MacKenzie

Interiér původního domu je zařízen moderně, leč střídmě. Dominují mu především bílá malba a sklo.

Foto: Maxwell MacKenzie

Bílá barva dodává koupelně spoustu lehkosti a ještě umocňuje její prosvětlenost.

Foto: Maxwell MacKenzie

Jedna z ložnic v původním domě.

V další budově je tělocvična s koupelnou a poslední přístřešek, umístěný nejblíže bazénu, je opět obytný. Jeho interiéru vládne tentokrát borovice douglaska, nechybí ani krb, který je v tomto případě ovšem obložený červenými cihlami.

Foto: Maxwell MacKenzie

Obložení krbu v obýváku je stejně jako pracovní plocha v kuchyni z bílého mramoru.

Foto: Maxwell MacKenzie

Interiér přistavěného obýváku působí teplým, živým dojmem.

Majitel domu v Morušové ulici (Mulberry Street 308) díky rekonstrukci získal dům, který hezky zapadá do historické části města, protože si uchoval svůj původní vzhled, tolik typický pro Lewes 18. a 19. století. Zároveň se ovšem může těšit i z bazénu a spousty nového prostoru, který originální obytnou plochu převyšuje skoro dvojnásobně.

Foto: Architektonické studio Roberta M. Gurneyho

Uspořádání všech budov. V levém spodní rohu je původní dům s vchodem do ulice. Architekti přidali veškeré další stavby táhnoucí se od něj směrem dozadu.

Související články

Jilmový dvůr díky přístavbě prokoukl

Nedávno penzionovaní majitelé třípokojového domku na severu Londýna se rozhodli proměnit jej z malého útlého stavení na domov svých snů. Úkolu se ujalo studio...

Výběr článků

Načítám