Hlavní obsah

Přístavba k rodinnému domu má nezvyklý tvar a živě oranžové okolí vchodu

13. 1. 2017, 6:03

Čtyřčlenná rodina z norského Trondeheimu chtěla rozšířit svůj dům. Obrátila se proto s žádostí o návrh na architekty ze studia TYIN tegnestue Architects. Realizace zabrala tři roky a jejím výsledkem je dům rozšířený o nový útvar, který se nesnaží tvářit jako jeho původní součást, zvláštním způsobem však se stylem domu ladí.

Rodina potřebovala zvětšit svůj dům. Architekti navrhli přístavbu, která dům navíc i ozvláštnila.

Článek

Do domu se nově vstupuje v místě přístavby. Prostor kolem dveří je zastřešen a navíc ze dvou stran příjemně chráněn. Zajímavým detailem je volba barvy na stěnách okolo dveří - je jí netradiční živá oranžová.

Zbytek fasád přístavby je pak již zcela v severském duchu - architekti je nechali obložit přírodně ošetřeným borovým dřevem.

Přístavba nekopíruje sloh původního domu. Slouží naopak jako jeho ozvláštňující prvek.

Uvnitř přístavby, nalevo od vstupu, návštěvník nalezne nejenom nově vytvořenou koupelnu, ale také prádelnu. Zbytek přízemí zabírá dvojice ložnic a garáž.

Zdi přístavby jsou obložené přírodně ošetřenými prkny z borového dřeva.

Rodina žijící v domě v norském Trondheimu potřebovala svůj domov rozšířit, aby měla více místa

V prvním patře získala rodina díky přístavbě velkou společenskou místnost s vysokým stropem, kterou může využívat k různým účelům. Výšku stropu navíc architekti využili pro loft. Tím přibyla další užitná plocha v domě. Majitelé ji vyhradili dětem, coby hernu.

Přístavba má atypický tvar, který vzbudil v okolí jak pozitivní, tak rozpačité reakce.

Další místností prvního podlaží je kuchyň, jež je pouze částečně propojena s velkým obývacím pokojem rozkládajícím se nad garáží. I na tomto podlaží je ložnice.

V prvním patře přístavby vznikla nová společenská místnost, kterou doplňuje ještě loft.

Architekti se na projektu podíleli nejenom vytvořením návrhu,a le dávali pozor na každý krok jeho realizace.

Interiér přístavby je kompletně obložen překližkou norského původu z březového dřeva se záměrně ponechanými viditelnými šrouby a dalším spojovacím materiálem.

V severském prostředí samozřejmě hrála klíčovou roli izolace nově přistavěné části. Zdi jsou proto tlusté 30 centimetrů, střecha pak půl metru.

Interiér přístavby je obložen překližkou z lipového dřeva.

Jak architekti poznamenávají, právě horní podlaží přístavby významně mění nejenom vzhled, ale především vnitřní uspořádání domu, které se u staveb tohoto typu v Norsku traduje bez velkých změn už od 50. let minulého století.

Přiznaný spojovací materiál osvěžuje vzhled obložení interiéru.

Projekt byl proto v jistém smyslu zkouškou toho, co je v rezidenční části norského města ještě akceptovatelné, a co už ne. Ohlasy ze sousedství pokrývají prý celou škálu možných názorů. Od nadšeného přijetí až po značný skepticismus.