Článek
Architekti navrhli rozšíření orientované spíše vertikálně. Přístavba má výšku přes dvě podlaží. Její valná většina je ovšem ukryta za hřebenem střechy tak, aby nerušila vzhled čelní strany domu.
Prvkem, který vizuálně propojuje vzhled nové části a původní stavby, je hlavní materiál zastoupený na povrchu přístavby - bíle natřené okenice, jimiž lze libovolně manipulovat a propustit tak do interiéru pouze požadované množství světla.
Z čelní strany domu přístavba působí nenápadným dojmem. Hezkým nápadem je zopakovat její tvar u vjezdu do garáže.
Oblé rohy jsou hlavní rysem celého domu, bylo jen logické, že je autoři návrhu přístavby použijí také.
Zároveň s tím architekti také upravili vzhled vjezdu do garáže, na němž zopakovali hlavní rys přístavby - oblé rohy místo ostrých hran. Přístavbu i vjezd do garáže pak navrhli tak, aby obojí nenarušilo akcent na vodorovné linie, který kladl autor původní stavby.
Ve světle zařízeném interiéru rozehráli designéři hezkou hru bílé a jasné žluté barvy, kterou doplňují méně nápadné odstíny béžové a okrové.
V jídelně a kuchyni je podlaha z leštěného betonu. Milovníky čistého řešení kuchyňských linek jistě zaujme kuchyň v čokoládové barvě s minimem úchytů.
Schodiště vytvořené z perforovaného ocelového plechu slouží zároveň jako světelná šachta. Přivádí světlo přicházející světlíkem ve střeše až do přízemí, do haly.
Přes veškerou citlivost návrhu a snahu architektů přístavbu v maximální míře vizuálně zmenšit, ukrýt a propojit s původním domem, se setkali mladí majitelé domu v sousedství se značným nepochopením a překážkami, které realizaci oddálily.
Také jednání s místním stavebním úřadem nebylo snadné, jak podotýkají architekti. Jak úředníky, tak obyvatele v okolí se nakonec podařilo rozumnými argumenty přesvědčit ke změně původního zamítavého postoje a jejich návrh bylo možné nakonec realizovat jen s minimálními úpravami.
Autoři návrhu interiéru si pohráli i s takovým detailem jako je výhled na most v přístavu. Jeho tvar v interiéru ložnice napodobuje křeslo Diamond z dílny návrháře Harryho Bertoiy.
Obklady z panelů z maerického dubu vytvářejí klidné a nenápadné pozadí pro mobilář výrazných barev, který designér Romaine Alwill navrhl pro ložnici.
Stejně pečlivý přístup k provázání původního s novým uplatnili architekti při návrhu interiéru. Tuto část si vzal na starosti architekt Sean Johnson a interiérový designér Romaine Alwill.
Leštěné betonové podlahy tak například hladce navazují na již existující tmavohnědé dřevěné, velká posuvná okna moderního stylu se celkem přirozeně doplňují s původními okny, jejichž tabulky jsou spojované olověnými pásky.
Zařízení šatny navrhli psolečeně Sean Johnson a Romaine Alwill. Jejím srdcem je komoda se šuplíky a stolek.
Stolek v šatně
Architekti navíc přístavbu využili k prosvětlení interiéru domu. Do její střechy implementovali světlík, pod nějž umístili schodiště z perforovaného plechu, takže jeho šachta umožňuje distribuovat světlo do všech podlaží, tedy až do haly v přízemí.
Zajímavým prvkem toalety a koupelny pro hosty jsou hexagonální dlaždice jako obklad na stěnách a mosazné kohoutky.
Nevšední vzhled koupelny pro děti vznikl původně náhodou, když bylo třeba najít prostor, kam ji umístit, a jako jedna z možností se ukázal prostor pod střechou domu.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
