Článek
Než se pro stavbu koupacího jezírka rozhodneme, opatříme si základní informace a vybereme specializovanou firmu. Odborníci před lety totiž dospěli k názoru, že náklady spojené se stavbou venkovního bazénu, údržbou vody a chemickým čištěním jsou ve srovnání s krátkou dobou jeho využití během roku zbytečně vysoké.
Proto vymysleli přírodní jezero s vodou bez chemikálií, jehož vodní plocha doplněná rostlinami a živočichy má samočisticí schopnosti.
I tak ale biotop potřebuje pravidelnou údržbu spojenou hlavně s péčí o kvalitu vody v sezóně. Větší plocha jezírka znamená méně starostí o čistou vodu a naopak.
Jak funguje biotop
Biotop má značné nároky na plochu a na objem vytěžené zeminy, což je jeho jediná nevýhoda. Jezírko se totiž nedá udělat moc malé. Plocha 65 - 70 m2 je naprosté minimum, ideální je 100 a více m2.
Obě části biotopu se liší hloubkou. Zatímco koupací zóna je hluboká 2–2,5 m kvůli vyššímu objemu vody, který zajistí větší stabilitu ekosystému, regenerační části s rostlinami stačí 80 cm.
Pak může být celý tento uměle vytvořený ekosystém dostatečně stabilní a mít požadované samočisticí schopnosti. Je to také praktické minimum, aby se v jezírku dalo plavat. Vzhledem k tomu, že polovinu plochy zabírá čisticí zóna s mokřadními rostlinami, zbývá na plavání něco přes 30 m2, což obnáší koupací část o velikosti cca 4 x 8 m.
Obě části se liší hloubkou. Koupací zóna je hluboká 2 - 2,5 m, aby se do jezírka dalo skákat, a také kvůli vyššímu objemu vody, který zajistí větší stabilitu ekosystému. Čisticí zóna s mokřadními rostlinami je mělká, do 80 cm.
Přechod mezi oběma částmi se řeší zemním valem, štěrkovým polštářem, betonovou stěnou nebo dřevěným rámem nejlépe z modřínu, které mají funkci optického předělu a přitom ve vodě nepůsobí nijak rušivě.
Abychom měli z jezírka radost, je nutné vybrat dobře jeho tvar, typ a velikost tak, aby bylo funkční a nepříliš náročné na údržbu.
Modřínové dřevo navíc ve vodě dlouho vydrží. Horní hrana rámu je 30 - 40 cm pod úrovní vodní hladiny. Rostliny se osazují tak, jak to odpovídá jejich přirozeným nárokům: do nejhlubší části se sázejí lekníny a další hlubokovodní rostliny, pak nastupuje spektrum dostupných vodních rostlin a u břehu je místo pro mokřadní rostliny.
Běžně se používá asi 30 druhů rostlin, např. leknín, kosatec, orobinec, rákos, traviny atd.
Záleží na umístění
Dobře naplánovat musíme nejen samotnou stavbu jezírka, ale i jeho umístění v zahradě. Vodní plocha by se měla podílet na vzhledu zahrady a současně nabízet možnost koupání. Proto je důležité mít kolem jezírka dostatečně velkou plochu pro přístup do vody, i plochy k odpočinku na břehu orientované na jih či západ.
Přírodní koupací biotop v Litovli vznikl přeměnou původního koupaliště. Biologická a koupací část je propojená otevřeným korytem potoka. Otevřeno v roce 2013
Okolí koupacích jezírek lze upravit položením dlažby, dřeva či kamene, fantazii se meze nekladou. Nad hlubokou část jezírka lze umístit terasu nebo molo se schůdky pro snadnější výstup z vody.
Aby biotop v zahradě působil jako opravdu přírodní plocha, potřebuje mít kolem sebe volný prostor včetně odstupu od domu i od plotu.
Jak vzniká jezírko
Po vykopání jámy je nutné zajistit dokonalou nepropustnost a nainstalovat rozvody pro odsávání vody, její vedení do čisticí části i zpětný odvod do části koupací. Odvod vody z koupací části zajišťuje horní odtok.
Přívod čisté vody z regenerační části vede tak, aby v koupací ploše jezírka stále mírně, ale rovnoměrně proudila voda, u hlubších nádrží alespoň do hloubky 2 m.
Čisticí zónu, která zabírá zhruba polovinu celkové plochy uměle vytvořené nádrže v Brně-jih, tvoří mokřadní rostliny a mikroorganismy ve štěrkovém loži.
Pro snadnější obsluhu a údržbu jsou výhodnější venkovní čerpadla, kdy se do jezírka instalují jen přívodní a odvodní trubky či hadice a samotná čerpací jednotka se umístí na břehu.
Jako hydroizolace se nejčastěji používá speciální silnější fólie, aby se omezilo riziko jejího protržení při provozu. Prostor budoucího jezírka se nejdřív vyloží geotextilií, která fólii ochrání před poškozením ostrými kamínky ve výkopu.
Geotextilie i fólie by měly přesahovat asi 50 - 70 cm přes okraj jezírka, aby se na břehu dostatečně upevnily. Osvědčilo se kolem břehů vyhloubit 20 cm širokou a 15 cm hlubokou rýhu, kam se okraje textilie a fólie přehnou a zahrnou kameny a zeminou.
Pak se dno koupací části zatíží několikacentimetrovou vrstvou hrubého písku, oblázků či jiného vhodného materiálu. Čisticí část se poté vyloží substrátem ve vrstvě kolem 10 cm pro výsadbu rostlin.
Provoz a čištění vody
V koupacím jezírku se kombinuje biologické a fyzikálně-chemické čištění.
Biologické metody jsou založeny na čištění vody živými organismy – vhodnými bahenními a vodními rostlinami – nebo kameny a pískem s různou velikostí jednotlivých složek, kde se nacházejí mikroorganismy.
K provzdušňování a cirkulaci vody u rodinných jezírek stačí malý vodopád, potůček či fontána, které slouží navíc jako okrasný prvek.
Kromě mokřadních rostlin v regenerační části se k čištění vody hojně využívá kámen, písek a oblázky.
Fyzikálně-chemické metody, jako jsou umělé filtry či UV sterilizátory, pokud se využívají, tvoří jen doplňkové čištění. Osvědčila se filtrační jednotka se skimmerem, který čistí povrchovou vodu z jezírka a odvádí ji do čisticí jednotky. V té je místo pískových filtrů běžně používaných v bazénech speciální granulát a plavený štěrk.
Společně zachytí organické nečistoty a spolu s mikroorganismy ve filtrační jednotce je přemění v anorganické, které poslouží jako výživa pro rostliny v mělké části biotopu. Uměle vytvořený koloběh tak odpovídá přírodnímu.
Výběr a montáž biologicko-mechanického filtru, čerpadel, UV lampy a další potřebné technologie, která se bude starat o čistou a zdravou vodu v jezírku, svěříme odborníkům. Na trhu je velké množství jezírkové technologie a pro laika není jednoduché zvolit správné zařízení.
Čistí hlavně rostliny
Vodu mohou čistit jak rostliny vodní (zachycují nečistoty celým povrchem těla), tak rostliny bahenní, které čistí vodu svými kořeny a oddenky. Rostliny z vody odčerpávají a absorbují nadbytečné živiny a škodliviny, které využijí pro svůj růst, a omezují tak rozvoj nežádoucích řas a sinic (zelená či tzv. kvetoucí voda), okysličují vodu a na jejich kořenech pak žijí bakterie a další mikroorganismy, které rovněž čistí vodu.
Určité druhy mají rychle se rozvíjející kořenový systém a živiny získávají přímo z vody. Mnohé proto nepotřebují zeminu, ale sázejí se do propustného minerálního filtračního substrátu (oblázky různé velikosti, písek). Rostliny vyžadují stálý a dostatečný pohyb vody kolem kořenů.
Mělká část se obvykle zpevňuje ještě kačírkem napomáhajícím zakořenění vodních rostlin, nejčastěji orobince či rákosu. Některé biotopy však využívají hojně i kámen, např. břidlici. Ta pak tvoří nejen dno a stěny, ale také okolí biotopu. Do vody se tak nedostanou nečistoty, což je velmi důležité.
Snadná údržba biotopu
Péče a ošetřování přírodního jezera je nenáročné. Souvisí hlavně s pravidelným odstraňováním řas a listů při vyšším výskytu na jaře i na podzim a ořezáním rostlin koncem zimy přímo nad ledem. Jednou za dva roky je dobré zkrátit bujně rostoucí rostliny a po pěti letech odsát usazeniny ze dna.
Přestože přírodní jezero potřebuje v porovnání s klasickým bazénem dvojnásobnou plochu, naše zahrada zůstane více součástí přírody. Tím, že vytvoříme přírodní vodní plochu, poskytneme nový domov různým druhům rostlin a živočichů.
Stavbou biotopu docílíme také celkového zvlhčení klimatu a díky akumulaci tepla v přírodním jezeře nebude tak výrazné ani kolísání teplot na jaře a na podzim.
Cenu ovlivní velikost
Firmy, které se stavbou biotopů zabývají, nabízejí kompletní služby, ať už jde o předběžnou konzultaci, zaměření zahrady, návrh a vedení stavby včetně dodávky rostlin a materiálů, následný servis nebo údržbu.
Veřejná přírodní koupaliště
Mnohé obce dávají přednost výstavbě přírodních koupališť před veřejnými bazény. Jednak proto, že jde o koupání v přírodní vodě, ale hlavně proto, že jsou nižší náklady na údržbu, což pro obce není vůbec zanedbatelné.
Zatímco na výstavbu obce peníze získají z různých fondů a dotací, údržba je zcela v jejich režii. Navíc se přírodní jezero dá využít celoročně, v zimě slouží jako kluziště.
Voda ve veřejných koupalištích musí splnit hygienické předpisy. Upravuje se jen biologicky, proto je částečná výměna každoročně nutná. V porovnání s klasickým bazénem jsou nižší pořizovací a provozní náklady i výdaje za energie a za výměnu vody.
Cena na 1 m2 vodní plochy sice vychází na polovinu, zato je nutné počítat s vybudováním zázemí, jeho údržbou a provozem podle platných předpisů.
Cena kompletní dodávky obsahující návrh, realizaci, včetně veškerých materiálů k fungování biotopu o ploše 80 m2 (koupací část 9 x 4 a hloubka 2,3 m), se pohybuje mezi 200 - 260 000 Kč. Z toho je zřejmé, že podle konkrétního provedení zaplatíme zhruba za 1 m2 vodní plochy 2700 - 3200 Kč.