Připravte se na lenošení na zahradě

Zahrady, terasy a balkony nám dávají určitou volnost. V letních měsících rozšiřují naše obytné prostory, o čemž jsme se v posledních dvou letech dokonale přesvědčili.

Stačí si pořídit nějaké křesílko, lehátko, anebo rovnou pohovku. K mání jsou v různých tvarech. Některé kousky mají třeba i stříšku nad hlavou. Jiné jsou parádními designovými kousky.

V posledních letech roste obliba hliníkového zahradního nábytku. Je totiž lehký, zároveň však elegantní. A také odolný proti poškození a nešvarům počasí. Výplet bývá textilní, rovněž pevný a odolný. K dostání jsou ale lehátka i z jiných kovů, třeba z oceli, většinou upravené práškováním, nebo pozinkované.

Na své si přijdou také příznivci dřeva. I zde jsou možnosti takřka neomezené. Lenošky seženete z různých dřevin. Nejčastěji těch tropických, jako je akácie, teak či eukalyptus. Ty jsou totiž nejvíce odolné vůči rozmarům počasí.

Výbornými vlastnostmi se však pyšní i severská borovice. Díky chladným klimatickým podmínkám roste pomalu, takže její letokruhy jsou hustější a dřevo odolnější. Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv dřevinu, počítejte s tím, že bude vyžadovat pravidelnou péči.

Skvěle vypadají lehátka z bambusu nebo ratanu, kterým ovšem příliš nesvědčí chlad a vlhko. Hodit se tak budou spíš do zastřešené zimní zahrady.

Do exteriéru je vhodnější alternativou lehátko z umělého ratanu, který ten pravý věrně imituje (i když jde o plast), zvláště u kvalitnějších kousků. Takový nábytek žádnou speciální péči nepotřebuje.

Dokonalý požitek slibují houpací křesla či lehátka, a samozřejmě houpačky. I ty najdete v nabídkách kamenných i internetových obchodů v mnoha provedeních, ať už jde o materiál, barvu, či designové zpracování.

Na jaře ještě možná ne, ale jak se bude blížit léto a slunce začne naplno ukazovat svoji sílu, budete jistě i na lehátku vyhledávat aspoň občas stín. Ideální je samozřejmě ten přirozený, třeba pod korunou rozložitého stromu. Jenže takovou možnost každý nemá. Pak nezbývá nic jiného než si pomoct jinak.

Nejjednodušším řešením je slunečník. S tím si totiž podle potřeb zastíníte jakékoliv místo na zahradě. Slunečníků je na trhu nepřeberné množství. Liší se od sebe velikostí, materiálem konstrukce a stínicí částí, tvarem i umístěním sluneční clony.

Konstrukce slunečníků může být kovová (hojně se využívá dural a jiné lehké slitiny), dřevěná nebo bambusová. Mohou být s centrální tyčí (uprostřed) nebo s tyčí na straně. Takovým se říká lampové.

Lampový typ slunečníku, tj. modelu s boční nohou, má stříšku nasazenou tak, že připomíná velké stínidlo lampy. Pohodlně se tak dá umístit třeba i do rohu.

Střecha slunečníku může být zhotovena z lehkého polyesteru či bavlněného plátna, podstatná je vodoodpudivá vrstva. Nejčastěji se k tomu účelu využívá teflon, odolnost ale zvyšuje také akrylátová vrstva. Samozřejmostí by měla být ochranná vrstva proti škodlivému slunečnímu záření.

Praktické jsou slunečníky s otočným teleskopickým ramenem, jehož pomocí lze náklon střechy nastavit podle dráhy slunce. Platí, že průměr slunečníku by měl být co největší, aby se sklon nemusel upravovat tak často. A hlavně – aby co nejvíce stínil. To platí pro modely kulaté, čtvercové, obdélníkové i šestiúhelníkové.