Článek
Rodinný dům pro ředitele veřejné obchodní školy Františka Trmala z Toušic a jeho manželku Růženu patří k prvním realizovaným stavbám slavného architekta Jana Kotěry.
V těchto domech se snoubí idea dobové anglické moderny a její filozofie rodinného bydlení i obdiv k domácímu lidovému stavitelství.
Stavba má rysy klasických lidových staveb.
Stavby poskytovaly pohodlné bydlení se všemi vymoženostmi moderní hygieny a účelnosti a ukazují na jistou nostalgii po životě na venkově, kde člověk ještě neztratil kontakt s okolní přírodou.
V zahradě nechybí roubená kůlnička
Typické je umístění domů do pečlivě naplánovaných zahrad, které jsou volně přístupné otevřenými verandami a jsou součástí životního prostředí obyvatel.
Trmalova vila byla postavena v nově založené zahradní čtvrti, která vyrostla na místě bývalých polí. Okolní zástavba vznikla až během období první republiky. Spolu s domem Kotěra navrhl i zahradu s křivkami cestiček a okrasnými keři, kam umístil i roubenou stavbu kůlničky s prostory pro hospodářská zvířata. Pozemek Kotěra obehnal dřevěným plaňkovým plotem.
Bohatě zdobený je i balkon a stropy.
Vila má řadu malebných detailů - arkýř, vysoké komíny, štíty s trámovou konstrukcí vyplněnou cihlami i vikýře. Pozoruhodná je strana stavby obrácená do zahrady, která je zazděna verandou a dochovaným balkónem, nad kterým se zvedá malovaný vyřezávaný prkenný štít.
Hlavním prostorem přehledně řešeného interiéru vily se stala přímo osvětlená patrová schodišťová hala s malovaným trámovým stropem a dalšími kvalitními řemeslnými prvky.
Schodiště i osvětlení jsou bohatě dekorované.
Po levé straně haly bývala kuchyně a pokoj služky. Nechyběla velká jídelna a salon. Jídelna ztratila zazděním verandy propojení se zahradou. V patře byla ložnice a dětský pokoj.
Architekt Jan Kotěra a jeho architektonické dílo na dobovém snímku.
Rodina Trmalova prodala dům už v roce 1911. Až do roku 1945, kdy nad ním byla vyhlášena národní správa, patřil soukromým majitelům a sloužil své původní obytné funkci. Pak přešel do vlastnictví státu a sloužil kulturním a vzdělávacím účelům.
Od roku 1990 je v majetku Městské části Praha 10. V její péči byl rekonstruován a restaurován. Už po první etapě rekonstrukce byl uměleckou agenturou Foibos zpřístupněn veřejnosti jako kulturní a společenské centrum.
Po krátké nepřítomnosti se Foibos do Trmalovy vily roku 2006 vrátil, aby pokračoval ve svém programu. V rámci projektu Slavné vily Čech, Moravy a Slezska se vila proměňuje v centrum architektury individuálního rodinného bydlení.
