Článek
Více než stohektarové území v pražských Bubnech – Zátorech je v současné době jedním z největších brownfieldů uvnitř hlavního města a čeká jej rozsáhlý rozvoj. Proto si pro něj město nechalo zpracovat podrobný plán umístění sítí pro zásobování energiemi. Objednanou technickou studii pražští radní tento týden schválili.
Cílem studie bylo mj. prověřit, jak bude možné novou městskou čtvrť zásobovat energiemi, jaké sítě k tomu bude možné využít a jaké prvky nové infrastruktury k tomu bude třeba vybudovat a kde. Součástí studie byly už i takové detaily, jako je umístění sítí v prostoru ulic a ověření, zda nebude kvůli tomu nutné omezit místo pro výsadbové pásy městské zeleně.
Vybudování infrastruktury je ve studii rozděleno do etap a zároveň je v ní už také obsažen i odhad investičních nákladů. Ty se pohybují kolem 2,3 mld. Kč pro celé území, předpokládá se však významná spoluúčast investorů v území.
Teplo by čtvrť mohla získávat z Energocentra
Velice důležitou kapitolou studie je zásobování Bubnů – Zátor teplem. Pro ně jsou ve studii vytvořené dvě varianty. První počítá s využitím současného konvenčního zásobení teplem z centrálního systému.
Ve druhé variantě autoři studie navrhují možnost využití jako zdroj tepla/chladu nové Energocentrum plánované poblíž ústřední čistírny. Studie prověřila možnost zásobování jednotlivých bloků teplem i chladem, a co je podstatné – prověřila i možnost průchodu páteřního potrubí skrze území ke kolektoru Hlávkův most tak, aby v budoucnu bylo možné připojit na Energocentrum i centrální část Prahy.
Mapa zásobování Bubnů a Vltavské filharmonie teplem z Energocentra
Vizualizace Energocentra v noci, pohled z ulice Papírenská.
„Projekt Energocentra se rodí zhruba dva roky. Využívá teplo odpadních vod, které se čistí na Císařském ostrově. Každou vteřinu čistírnu opouštějí tři metry kubické vyčištěných odpadních vod, které mají i v nejchladnějších měsících teplotu vyšší než 10 stupňů. Máme obrovskou příležitost využít tuto vodu pro získávání tepla až pro třetinu Prahy. Funguje to s úspěchem už desítky let v Dánsku nebo ve Švédku a není důvod, aby tomu tak nebylo i u nás. Splašky jsou navíc jediná surovina, které bude mít Praha vždy dostatek,“ vysvětluje náměstek pražského primátora Petr Hlaváček.
Energocentrum je jedním z projektů, které by v konečném důsledku některým částem Prahy umožnily zbavit se závislosti na ruském plynu. V budoucnu by mohlo být využito i pro topení a chlazení Vltavské filharmonie, která vyroste u řeky v blízkosti stanice metra Vltavská.
Domov pro tisíce lidí
„Bubny – Zátory jsou největším brownfieldem takřka v centru města, který do budoucna nabídne živou čtvrť až pro 25 000 obyvatel. Jejím centrem bude chystaná Vltavská filharmonie. I proto je důležité zavčas připravit veškeré technické podmínky pro její správný rozvoj. Využití odpadních vod pro výrobu tepla je jedním za zásadních projektů, které v dnešní společensko-politické situaci rezonují ještě silněji. V Praze by tak vznikla soběstačná čtvrť, která by byla klimaticky neutrální,“ dodává Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR).
Studii zásobování sítěmi technické infrastruktury pro rozvojové území Bubny – Zátory zajistil IPR. Na základě veřejné zakázky ji zpracoval inženýrský atelier PPU spol. s r.o.
