Povrchové materiály, které se hodí k bazénu

Nikdo si nechce u bazénu spálit chodidla o povrch rozehřátý přímým sluncem. Teplo absorbují především tmavé povrchy, proto je lepší na ně pokládat světlé bambusové rohože nebo látkové pokrývky a lehátka nebo vybrat povrch světlý.

Mrazuvzdornost je dalším důležitým kritériem při výběru, aby povrch kolem bazénu přes zimu neutrpěl na kvalitě. Z jakých materiálů si můžeme vybrat?

WPC prkna se vyrábějí z dřevních vláken a plastových polymerů, a to většinou v poměru 60 : 40 % ve prospěch dřeva. Někteří výrobci nahrazují dřevo drtí z bambusu nebo rýžových plev, materiál pak ale nemá požadované vlastnosti.

Výhodou WPC prken je protiskluzová úprava u hladkých i drážkových prken a odolnost proti štěpení. Nenasakují vodu. Vyžadují minimální údržbu, stačí je jednou ročně omýt mýdlovou vodou, nebo plochu ve směru prken okartáčovat hrubším smetákem.

K bazénu pořizujeme raději plná prkna, nemusíme je spádovat kvůli odtoku dešťové vody jako prkna dutá. V nich při nedostatečném spádu vlivem rozdílu teplot u země a nad povrchem prkna kondenzuje voda a stávají se tak rájem pro plísně a hnilobu, což v důsledku může poškodit prkno zevnitř do té míry, že se po delší době rozpadne.

Je vhodné, aby mezi prkny venkovní podlahy byly tvarově flexibilní kaučukové profilové lišty, které uzavřou spáry. Východiskem je také povrch beze spár. Nehrozí tak, že mezi jednotlivými prkny zůstane dětský prstík.

Dlažba nabízí spoustu variant barev, tvarů a velikostí. Předností je nízká cena. Ať už je z vymývaného betonu, přírodního či umělého kamene, nebo keramických dlaždic, volíme k bazénu dlažbu se zdrsnělým povrchem. Hladký je totiž příliš kluzký. Pro venkovní prostory se hodí dlažba protiskluzové skupiny označené R9 a R10.

Důležitá je rovněž míra nasákavosti vodou, podle které také řešíme typ pokládky. Např. položíme-li pórovitou keramiku do hlíny, riskujeme, že se okolí bazénu časem promění v bláto.

Dlažba je velmi tvrdá, na druhou stranu se dobře čistí, uhlídáme-li prostor mezi spárami. V nich se daří plevelu a trávě. Záleží na nás, zda ho tam necháme, nebo čas od času spáry zeleně zbavíme. Ze spár mezi kameny se také může uvolňovat písek z výplňového materiálu.

Teak, masaranduba, merbau, IPE a další tropické dřeviny jsou v kurzu díky své přirozenosti a odolnosti. Neošetřované olejovou impregnací získávají postupem let šedostříbrnou barvu. Pokud o ně pečujeme, udrží si původní vzhled dlouhé roky. Impregnaci přitom nanášíme vždy na suchý, bezprašný podklad.

Pozor na chlór a další látky z dezinfekčních přípravků z bazénu, mohou na dřevěném povrchu zanechávat nehezké skvrny! Postupně pak dochází k poškození povrchu a uvolňování třísek.

Masáž chodidel při chůzi po kamíncích je velmi zdravá. Kameny různých velikostí najdeme v přírodě. Jejich povrch je však nerovný, můžeme škobrtnout a ukopnout si palec, když výstupek nečekáme. Lepší je proto být při chůzi ve střehu, nebo si pořídit povrch s drobnými pravidelnými výstupky.

O přírodní kámen se musíme starat, zarůstá mechem a mezi spárami se daří plevelu, i když je ošetříme štěrkopískem nebo jiným výplňovým materiálem. Ten nám ale zůstává na nohách a přenášíme ho do vody.

Pohodlnější volbou jsou bezespárové povrchy přírodního vzhledu tvořené směsí přírodních říčních kamenů nebo drceného mramoru a speciálního pojiva, např. pryskyřice. Vybrat si můžeme také oblázkovou dlažbu.

Na kamenné povrchy nepoužíváme čisticí přípravky s kyselinou, ale impregnační nátěry proti pronikání vody.

Povrch v okolí bazénu zůstane v kondici díky správné pokládce. Podloží je třeba vždy odvodnit a umožnit, aby z něho voda odtékala. Např. exotickým dřevinám se daří na povrchu vysypaném přirozenou drenáží, štěrkem pro odvod vody.

WPC prkna lze instalovat třeba na betonové lože, hydroizolaci, ocelovou konstrukci a speciální nosiče.