Postel je nejvýznamnějším kusem nábytku v domě

K základní sestavě nábytku v ložnici patří postel, noční stolky, prádelníky a skříně.

Samotná postel vymezuje také styl ložnice. Ať už je to styl romantický, k němuž patří postele s nebesy, či kovové postele viktoriánského stylu nebo jen postele s pevným čelem a pelestí.

Zato postele v klasickém stylu jsou nadčasové a kromě toho že vytvářejí přívětivé prostředí, nikdy nevycházejí z módy.

K venkovskému stylu patří zase postele zdrženlivé, jejichž hloubku podtrhují barvy a vzory, třeba svěží kostky doplněné bílou.

Jednoduchý až minimalistický je umělecký styl, kde klademe větší důraz na doplňky než na samotnou postel.

Originalita a pestrost barev je charakteristická pro ložnici zařízenou v retro stylu, i když moderní jsou jednoduché a elegantní dřevěné postele bez pelestí.

Protože prospíme zhruba jednu třetinu života, zasloužíme si tu nejlepší postel, kterou si můžeme dovolit. Důležité je, aby kostra s matrací vytvářela jeden celek. Nevyplatí se koupit novou matraci na ošumělou a unavenou kostru. Zaděláváme si tím na zbytečné starosti a připravujeme se o peníze. Nejenže se totiž na matraci vytvoří brzy boule, ale také se zkrátí její životnost minimálně o třetinu.

V případě, že si v posteli rádi čteme, nebo se z ní díváme na televizi, zaměříme se na rošt, kterým můžeme nastavit polohu ležení i sezení. Zadní čelo postele poskytuje oporu při sezení. Pohodlná jsou čalouněná čela se snímatelným potahem, který se dá jednoduše vyprat.

Rozměry postele volíme podle fyziologie. Minimální šířka postele pro jednu osobu se má pohybovat kolem 90 cm a délka okolo dvou metrů. Platí pravidlo: čím širší postel, tím pohodlnější.

Také výška postele nad podlahou by měla odpovídat nejen hygienickým požadavkům, ale i našemu věku. Má být minimálně 25 cm nad podlahou, standardní výška se pohybuje mezi 40–45 cm. Pohodlnější vstávání nejen dříve narozeným umožňuje postel vysoká 55–60 cm. Kvůli dobrému přístupu k posteli bychom měli mít kolem dokola prostor alespoň 60 cm.

Rozhodovat se budeme také pro tvrdou či měkkou postel. Ani jedna z krajních variant ale není dobrá. Příliš měkká podložka deformuje tvar páteře stejně jako podložka příliš tvrdá.

Ne nadarmo se při výrobě matrací používají podložky s optickými vlákny, které měří tlak na matraci vzniklý v poloze na zádech i na boku. Lékařské studie prokázaly, že tam, kde protitlak matrace překračuje tlak krve v kapilárách, bolí svaly a brní končetiny, což se projevuje ranní ztuhlostí svalů podél páteře, bolestmi hlavy, ramen, bederní a křížové páteře a samozřejmě pocitem ranní únavy a nedokonalého odpočinku.

Největší tlak na matraci a zpětně i tlak na tělo je v oblasti hýždí, bederní a křížové páteře a v oblasti lopatek. V poloze na boku je to především oblast hýždí, kyčelního a ramenního kloubu, zatížená plocha je menší a proto vzniká větší tlak. Podložky umí pomocí počítače zhodnotit vhodnější, či méně vhodný typ matrace. Ani v nejzatíženějších oblastech by ale tlak neměl přesáhnout povolenou hranici.

TIP: Při výběru postele pamatujme na to, že postelí s kolečky se lépe pohybuje a také ji snadněji usteleme.

Matrace nemá být příliš tuhá v závislosti na hmotnosti uživatele, aby docházelo k řádnému prokrvování těla. Podložka přenáší vzniklý tlak na matraci pomocí barevného diagramu.

Špatný výběr matrace znamená nevyvážené rozložení těla, přílišný tlak na matraci v pánevní oblasti a v poloze na boku pod kyčelním a ramenním kloubem, zatímco správný výběr matrace signalizuje optimální rozložení těla v poloze na zádech i na boku.

Základ kostry postele mohou tvořit dřevěné lamelové rošty nebo pevné dřevo, drátěné pletivo připojené k vnějšímu dřevěnému rámu, látková drátěnka nebo vodní lože.

Drátěnky působí jako tlumiče nárazů a prodlužují životnost matrace, i když nevětrají tak dobře jako lamelové rošty. Kvalitnější drátěnky mají pružné okraje s pružinami upevněnými v horní části dřevěného rámu, aby byla opora drátěnky po celé ploše podobná.

Abychom nebyli ráno tzv. rozlámaní, měli bychom vsadit na lamelový rošt pod matrací. K dostání jsou dva systémy.

Klasický rošt využívá předepnuté lamely, které jsou v okraji zastrčeny v rámu, ale lamela je funkční jen v oblasti středu postele. Dochází k nestejnému zatížení sousedních lamel, takže vzniklé výškové rozdíly vyrovnává silnější matrace. Ale silnější matrace zase více potlačuje správnou funkci lamel.

Druhou variantou jsou lamelové rošty s rovnou lamelou uloženou na třech podélných měkkých hranolech z pružné pěny. Nosné hranoly mají různou tvrdost podle hmotnosti. Výměna hranolů, uložených ve speciálních textilních kapsách, je snadná. Lamely spojují pásková poutka, v nichž se volně natáčejí. Tím je plocha roštu celá aktivní a stačí matrace silná 4 cm. Výplň matrace obvykle tvoří ovčí vlna nebo syntetická antialergická vlákna. Kvůli snadné údržbě by měla mít matrace snímatelný potah.