Popusťte uzdu koupelnové fantazii

Nepodařenou malbu můžeme překrýt, nevkusnou vázu vyměnit, ale znovu obložit koupelnu nebo kuchyň jen tak nejde. Výběru dlažby a obkladu tedy věnujme opravdu velkou pozornost. Projdeme-li obchody, nabudeme přesvědčení, že k dostání je úplně všechno. Proto doporučujeme vše v klidu rozvážit a nenakupovat v prvotním nadšení. Po zralé úvaze, pečlivém zvážení všech okolností, jistě vybereme to nejlepší řešení.

Vzhledem k výrobnímu procesu, při kterém se obklady a dlažby vypalují, dochází k rozměrovým odchylkám, dlaždice se horkem smrsknou. Jde o to, aby maximální odchylka nebyla větší než 0,5 %. Proto si na kartónovém obalu zkontrolujeme, zda je zboží ze stejné "šarže".

Sklo působí elegantně

To samé platí i u barevnosti. Je prakticky nemožné, aby výrobce garantoval naprosto stejné odstíny v průběhu delšího časového úseku. Někdy je sice nestejná tonalita žádoucí (u rustikálních typů), ale v zásadě platí heslo: kupujeme obklady označené shodnou šarží.

Dalším hlediskem, které nesmíme pominout, je průhyb. Obklady by neměly mít odchylku větší než 0,5 %. Příliš křivá dlažba se nedá položit, aniž bychom nezakopávali o vystouplé rohy.

S pórovitostí střepu přímo souvisí nasákavost a mrazuvzdornost. Čím pórovitější materiál je, tím je vůči vodě vnímavější a tím je nižší odolnost vůči mrazu. Mrazuvzdorné materiály mají nasákavost menší než 3 %, opravdu odolné dlažby jen 0,5 %. Neporézní materiál je také více mechanicky odolnější. Těchto vlastností využíváme především na terasách a v místech velmi namáhaných (např. chodby nebo garáže).

Mozaika jako tvůrčí prvek

Důležitou povrchovou vlastností je otěruvzdornost, schopnost materiálu odolávat mechanickému obrušování. Označuje se stupni PEI 1 až PEI 5, přičemž první stupeň je nejméně odolný a hodí se pro koupelny a WC. Do kuchyní pokládáme dlažbu s PEI 2 nebo 3, vyšší stupně jsou určené hlavně pro veřejné prostory.

Obkladů se až tak netýká, ale u dlažeb sledujeme i protiskluzné parametry. V interiéru je tato vlastnost důležitá především kolem bazénu a v koupelně. Protiskluzovosti výrobci dosáhnou dvěma způsoby: jednak jsou dlaždice reliéfní, které mají na povrchu výstupky, a potom dlažba neglazovaná. Oproti dlažbě glazované se podstatně hůř čistí a má vysokou nasákavost. Rozlité tekutiny okamžitě setřeme a vyčistíme dřív, než se vsáknou do střepu.

Opravdu dokonalé hygieničnosti dosáhneme díky obkladům s aktivní povrchovou vrstvou na bázi oxidu titanu. H-hydrotect má oxidační, antibakteriální a superhydrofilní vlastnosti. To znamená, že molekuly vody jsou na povrchu vázány silněji než jiné látky a voda neproniká pod nečistoty. Ty se potom daleko snadněji odstraní. Olej se sbalí do kuličky a odplaví se. Ale nejen snadné čištění je předností H-hydrotectu, povrch rovněž rozkládá viry a bakterie, brání vzniku plísní.

V jednoduchosti je síla.

Při výběru formátu se řídíme prostorem, do kterého je obklad určený. Platí úměrnost: čím menší prostor, tím drobnější obklady. Zvětšujícího efektu docílíme kombinací různých formátů i výšky nebo úhlu obložení. Výrobci většinou nabízejí formátové série, umožňující kladení menších a větších rozměrů vedle sebe.

S prostorem si můžeme pohrát a tvořit, jedním z prostředků je barva. Tmavé a vysoce lesklé velkoformátové obklady působí luxusně, používají se v jednoduše zařízených koupelnách, kde dají vyniknout i dalším ušlechtilým materiálům a tvarům.

S tmavými odstíny ale nakládáme velmi obezřetně! Použijeme-li je např. do malé panelákové koupelny, budou působit spíš než exkluzívně smutně a ponuře. Při výběru barvy do malého prostoru vybíráme z pastelových odstínů, nebo světlého obkladu se sytými dekoračními prvky.

Kromě osvědčených odstínů bílé, modré a režné se stále více prosazují barvy nejen tlumené pastelové, ale také syté - červená, zelená nebo žlutá. V případě velikosti sledujeme dva trendy - zvětšování a zmenšování, případně kontrastní kombinace velkoformátových obkladů s mozaikou.

U dekoru je oblíbená jak jednoduchá hladká plocha, kdy se dekor vytváří skládáním různých odstínů, tak i ornamentální dekory. Vybírat můžeme i z dlaždic reliéfních, imitujících přírodní materiály jako je kůže, ratan, bambus nebo kámen.

I koupelna může být barevná.

Stále ještě vedou rustikální vzory, ale o slovo se hlásí také hi-tec styl, který kombinuje jednoduché a čisté tvary s ušlechtilými materiály, jako je sklo a nerez. Listely se v koupelně uplatňují stále, dnes ale nejen v horizontálním položení, ale také svisle, kdy člení prostor.

V koupelně se skvěle uplatní drobná keramická mozaika. Je vyrobena ze stejného materiálu jako klasické obklady a dlažby, její výhodou jsou větší možnosti kombinace, a to i s formátově daleko většími obklady. To umožňuje větší variabilitu a kreativitu.

Na trhu jsou mozaiky jak keramické nebo skleněné, tak i kovové, nebo plastové. Drobné čtverečky (9x9 nebo dokonce 2,5x2,5) bývají přichyceny na přenosové síťce pro snadnější manipulaci. V porovnání s běžnou dlažbou je mozaika podstatně dražší, kompromisem může být obklad, který svou kresbou mozaiku napodobuje.

Zajímavá je mozaika, která má nepravidelný tvar a připomíná svou strukturou mořské kamínky. Je nejefektnější, ale bohužel také nejdražší. Hitem, který se již nějakou dobu drží na výsluní, je tzv. inserto, kousek mozaiky, který se vkládá do většího obkladu, v němž je pro tento účel vyříznutý otvor.

Dobrý výsledek je závislý nejen na špičkovém materiálu, ale i na řemeslně zvládnutém položení. Důležité je vyrovnání stěn i podlahy, aby se zaručila rovnost výsledné plochy. Pokud není možné zaručit podklad zcela rovný, doporučujeme použít spíš menší formáty kachliček.