Pod tradičním pláštěm rodinného domu v Podkrkonoší se skrývá moderní design

Parcelu v mírném jižním svahu na okraji obce si majitelé vybrali, protože poskytovala hezký výhled na sousední čtvrť a do krajiny a slibovala, že v sousedství již s největší pravděpodobností nevyroste žádná další stavba, která by narušila výhled či klid bydlení.

Podobu domu ovšem vzhledem k jeho umístění ovlivnily nejen představy stavebníků, ale také správa Krkonošského národního parku. Rodina snila o pohodlném moderním domě s dvojgaráží, krytou terasou a především s velkým společným prostorem, který bude obsahovat i pracovnu pro paní domu. Přáli si co nejvíce pobývat venku a maximálně využívat zahradu, kterou vytvořila sama paní domu.

„Možná bychom dnes potřebovali více úložného prostoru, ale žádná rodina s dětmi zřejmě nikdy nemá dost místa. S bydlením jsme velmi spokojeni a necítíme potřebu cokoliv měnit,“ hodnotí paní domu.

Krkonošský národní park předurčil stavbu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou. „Jako inspirace nám posloužil místní tradiční stavební typ, a proto nebyl s projektem žádný problém,“ vysvětlují architekti.

Dům osadili do západní části pozemku, co nejdále od příjezdové komunikace, podélnou osou téměř rovnoběžně s vrstevnicemi. Severní stranu mírně zapustili do svahu, aby se stavba se dvěma plnohodnotnými podlažími opticky snížila.

Přízemí je ukotveno do terénu pomocí soklu z lomového kamene skládaného na sucho, který stoupá z výšky 100 cm u garáže až do úrovně stropu na opačné straně domu. Obložení horního podlaží ze svislých smrkových prken nemá daleko ke zdejším stodolám a spolu s řadou oken, opatřených klasickými dřevěnými okenicemi, dodržuje místní tradiční výraz.

Za vjezdovými vraty každého příchozího vítá východní štít se širokými garážovými vraty. Přístup do domu vede podél jižní fasády, která je z velké části prosklená a lemovaná dřevěnou terasou a pergolou.

Společný obývací prostor, tedy kuchyň, jídelna a obývací pokoj se schodištěm do patra, se v létě rozšiřuje o krytou dřevěnou palubu s venkovním sezením, která volně přechází v travnatou plochu.

Na galerii nad obývacím pokojem se nachází otevřená pracovna paní domu. Zázemí (technická místnost, WC, úložné prostory) spolu se schodištěm přiléhají k severní obvodové stěně a tvoří jakousi vnitřní tepelnou izolaci interiéru.

Na schodiště v patře navazuje podélná chodba, k níž se za sebou řadí dva dětské pokoje, dětská koupelna a v závěru ložnice rodičů, z níž se vstupuje do samostatné koupelny. Okna jsou orientována na jih a jejich poloha byla komponována tak, aby přiváděla do místností dostatek slunce a obohatila je o hezké výhledy.

Jitka Pálková, www.dumabyt.cz