Článek
Vila Karla a Boženy Svobodových od architekta Jaroslava Čady vznikla mezi lety 1933 až 1934 na rozsáhlém pozemku u Vlastiny ulice v tehdy nezastavěné části vilové čtvrti Lochotín.
Na pozemku nejdříve vzniklo tenisové hřiště s pavilonem a prosklenými nárožími. Později stavební firma Františka Němce realizovala stavbu vily podle návrhu architekta Jaroslava Čady.
Konstrukční řešení navrhl bratr stavebníka Jaroslav Svoboda, profesor plzeňské průmyslové školy, který zřejmě svého kolegu, profesora Čadu, doporučil. Jaroslav Čada pracoval jako profesor průmyslové školy.
Objekt vily je řešen jako působivá sestava hranolových a zaoblených hmot. Nejvýraznější zaoblené tvary má hlavní schodiště vsazené do východního průčelí. V levé části jižní strany vily je v úrovni zvýšeného přízemí i patra výstupek se zaoblenými nárožími (původně byl výstupek jen v úrovni přízemí, v patře byla otevřená lodžie).
V objektu se zachovalo hodně detailů. Hlavně vestavěný nábytek v přízemí (s vyřezáváním a motivy orientálních staveb), mramorové krby, mřížkové kryty ústředního topení, zábradlí hlavního schodiště atd.
Vila stojí v zahradě, která je jen částí původní rozsáhlé zahrady s rybníčkem, vodopádem a tenisovým kurtem, jehož součástí byl moderní prosklený altán s plochou střechou na železobetonových konzolách. Na tenis sem přijížděl například herec Vlasta Burian nebo profesionální tenista a mistr světa Karel Koželuh.
V roce 1952 byli Svobodovi z vily vystěhováni. V objektu byly nejdřív studentské domovy, později politická škola. V sedmdesátých letech byla v zahradě, v místech tenisových kurtů, postavena pro politickou školu rozsáhlá nová budova.
Zatím nezastavěné okolí vily bylo těsně obklopeno panelovými domy sídliště Lochotín. Vila byla změněna zazděním lodžií a nástavbou výstupku v jižním průčelí.
Po roce 1989 se objekt a zbylá část zahrady vrátily původním vlastníkům, kteří dům opravili, bývalá vila začala sloužit jako administrativní budova. Dům byl prohlášen za kulturní památku.