Článek
Architekt Libor Monhart navrhl část domu jako lehkou dřevěnou konstrukci. Dřevo s jeho přirozeným stárnutím a charakteristickou patinou dodává stavbě obytný charakter.
Dům je dobrým příkladem, jak pracovat s různými materiály. Celkově je vila kombinací klasických stavebních materiálů, železobetonu s cihlami, užitého na bytelné věžovité části, a dřeva u části „mostní“.
Fasáda vily jí v okolním přírodním prostředí zvýrazňuje.
Dřevo je v barevném odstínu antico. Další důležitou barvou je cihlová, použitá na omítky cihelných výplní. Tato pronikavá barva, která časem ztratí na ostrosti, je podpořena neutrální šedí monolitického pohledového betonu.
Do vily vedou celkem strmé schody, které jí ale dodávají originálního ducha.
Vila má tři podlaží, v nejvyšším, nástupním, je garáž a vstupní hala, pod ním hlavní obytné podlaží. Suterén obsahuje pokoj s vybavením pro hosty a technické zázemí domu.
V přízemí se nachází hodně prostorný obývací pokoj s kuchyňským koutem.
Mostní část obsahuje ložnice pojaté jako kajuty zaoceánského parníku a obytný pokoj. Je ukončena krytou průběžnou terasou.
Vila stojí trochu bokem od ostatních staveb na netypickém pozemku.
Do interiérů proniká denní světlo v různých intenzitách a z různých úhlů (střešním světlíkem, sklobetonovou stěnou). Hra světla a stínu a jejich rozptylu je užitečná k osvětlení uměleckých děl.
