Článek
Jak uvádějí architekti i OSN, riziko záplav souvisejících se zvyšující se hladinou světových moří se do roku 2050 bude týkat už 90 procent největších měst světa, a dokonce už v současnosti téměř polovina veškeré populace planety žije v oblastech na pobřeží.
Zvýšené riziko záplav se proto do budoucna týká obrovského množství lidí a OSN prostřednictvím své agentury pro lidská sídla hledá způsoby, jak tento problém do budoucna řešit.
Podstatou nejnovějšího návrhu jsou do věnců sdružené plovoucí platformy ukotvené k mořskému dnu. Každá z nich má svůj vlastní charakter, každá slouží k jinému účelu a dohromady vytvářejí prostředí, ve kterém mohou lidé po celé dny nejenom přebývat, ale i pracovat.
V současnosti navrhovaný celek by měl sloužit jako trvale udržitelné a odolné sídliště pro 10 tisíc obyvatel. Systém je ovšem navržen tak, aby jej bylo možné zmenšit, ale případně i zvětšit, a to do neomezených rozměrů.
V této fázi plánu je ovšem základní jednotkou městečko nazvané Oceanix City, které má tvar šestiúhelníku tvořeného šesti menšími šestiúhelníky vytvořenými propojením šestice trojúhelníkových plovoucích ostrůvků. Ty skládají dohromady člověkem vytvořený ekosystém o rozloze dvou hektarů pro 300 lidí.
Celý velký šestiúhelník má tak dohromady plochu o velikosti 12 hektarů a měl by umožnit život až pro 1650 obyvatel. Veškeré vytvořené struktury jsou přitom navržené do maximální výšky sedmi podlaží, aby se jednotlivé platformy jednak nepřetěžovaly a jednak, aby byly stabilní i v nepříznivém počasí.
Srdcem každé z platforem je místo vyhrazené pro společné farmaření s nulovou produkcí odpadu.
Všechny stavby navíc mají takovou podobu, aby jednak dobře stínily vlastní interiér, jednak aby stínily i centrální prostranství, čímž se automaticky snižují energetické nároky na klimatizaci.
Přímo pod plovoucími platformami mají být v moři zavěšené umělé korálové útesy s řasami, ústřicemi, mušlemi a slávkami, které budou nejenom čistit vodu, ale zároveň podpoří regeneraci ekosystému.
Pohyb po celé plovoucí vesnici by kromě pěších cest měl probíhat i na plavidlech, a to prostřednictvím elektrických dopravních prostředků. Každá z částí by mohla mít vlastní charakter a nabízet něco, co by prospívalo i ostatním obyvatelům, například jedna by mohla mít tržiště, další lékařské zařízení, jiné nějaký druh spirituálního centra, další výukové centrum atd.
Každá komunita by samozřejmě podporovala lokálně produkované suroviny a materiály včetně například bambusu. Ten by bylo možné pěstovat přímo na plovoucích platformách. Nejenomže roste velice rychle, ale navíc má šestkrát větší pevnost v tahu než ocel.
Jednotlivé platformy by se stavěly na pevnině, na své místo určení by pak byly už dotaženy po vodě. Jak vypočítávají architekti, vzhledem k nízkým cenám za nájmy plochy na mořské hladině by oceánské vesnice mohly představovat relativně ekonomicky dobře dostupné bydlení.
S ohledem na zadání agentury OSN pro lidská sídla jsou první plovoucí vesnice navržené tak, aby je bylo možné využít v tropických a subtropických pobřežních oblastech, u nichž je potřeba těchto řešení a druhů nejakutnější.
Anketa
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.