Hlavní obsah

Plovoucí města by mohla být spásou velkých pobřežních aglomerací před záplavami

Novinky, Jana Nesvadbová

Pestré a roztomilé květy připomínají při pohledu z výšky vizualizace nejnovějšího návrhu původem architektonického studia BIG, jemuž velí dánský architekt Bjarke Ingels. Projekt nazvaný Oceanix je odpovědí na zvyšující se hladiny světových moří a vznikl na popud agentury OSN UN Habitat, která řídí Program OSN pro lidská sídla. Základní vlastností projektu je univerzálnost jeho využití. Dle návrhu mohou takto vznikat malé plovoucí osady i velkoměsta.

Foto: BIG (8x)

Jedno plovoucí městečko by mohlo nabídnout místo k bydlení a práci až 1650 lidem.

Článek

Jak uvádějí architekti i OSN, riziko záplav souvisejících se zvyšující se hladinou světových moří se do roku 2050 bude týkat už 90 procent největších měst světa, a dokonce už v současnosti téměř polovina veškeré populace planety žije v oblastech na pobřeží.

Zvýšené riziko záplav se proto do budoucna týká obrovského množství lidí a OSN prostřednictvím své agentury pro lidská sídla hledá způsoby, jak tento problém do budoucna řešit.

Foto: BIG

Shora navrhovaná městečka vypadají jako roztomilé květy.

Podstatou nejnovějšího návrhu jsou do věnců sdružené plovoucí platformy ukotvené k mořskému dnu. Každá z nich má svůj vlastní charakter, každá slouží k jinému účelu a dohromady vytvářejí prostředí, ve kterém mohou lidé po celé dny nejenom přebývat, ale i pracovat.

V současnosti navrhovaný celek by měl sloužit jako trvale udržitelné a odolné sídliště pro 10 tisíc obyvatel. Systém je ovšem navržen tak, aby jej bylo možné zmenšit, ale případně i zvětšit, a to do neomezených rozměrů.

Foto: BIG

Základem každodenního života na plovoucích platformách by měla být společná práce na farmě.

Foto: BIG

Obyvatelé by měli mít možnost cestovat mezi jednotlivými platformami jak pěšky, tak po vodě pomocí elektrických dopravních prostředků.

V této fázi plánu je ovšem základní jednotkou městečko nazvané Oceanix City, které má tvar šestiúhelníku tvořeného šesti menšími šestiúhelníky vytvořenými propojením šestice trojúhelníkových plovoucích ostrůvků. Ty skládají dohromady člověkem vytvořený ekosystém o rozloze dvou hektarů pro 300 lidí.

Celý velký šestiúhelník má tak dohromady plochu o velikosti 12 hektarů a měl by umožnit život až pro 1650 obyvatel. Veškeré vytvořené struktury jsou přitom navržené do maximální výšky sedmi podlaží, aby se jednotlivé platformy jednak nepřetěžovaly a jednak, aby byly stabilní i v nepříznivém počasí.

Foto: BIG

K pěstování různých plodin mohou být využity i velké skleníky.

Srdcem každé z platforem je místo vyhrazené pro společné farmaření s nulovou produkcí odpadu.

Všechny stavby navíc mají takovou podobu, aby jednak dobře stínily vlastní interiér, jednak aby stínily i centrální prostranství, čímž se automaticky snižují energetické nároky na klimatizaci.

Foto: BIG

V současné době je návrh označován za futuristický. O tom, že mořská hladina je zatím naprosto nevyužitou plochou z hlediska možného obydlení se ovšem již mluví dlouho a v mnoha velkých městech.

Přímo pod plovoucími platformami mají být v moři zavěšené umělé korálové útesy s řasami, ústřicemi, mušlemi a slávkami, které budou nejenom čistit vodu, ale zároveň podpoří regeneraci ekosystému.

Foto: BIG

Každá z platforem má mít pod sebou v moři plovoucí korálový útes, jenž by měl napomoci s čištěním vody a produkovat další potřebné potraviny.

Pohyb po celé plovoucí vesnici by kromě pěších cest měl probíhat i na plavidlech, a to prostřednictvím elektrických dopravních prostředků. Každá z částí by mohla mít vlastní charakter a nabízet něco, co by prospívalo i ostatním obyvatelům, například jedna by mohla mít tržiště, další lékařské zařízení, jiné nějaký druh spirituálního centra, další výukové centrum atd.

Každá komunita by samozřejmě podporovala lokálně produkované suroviny a materiály včetně například bambusu. Ten by bylo možné pěstovat přímo na plovoucích platformách. Nejenomže roste velice rychle, ale navíc má šestkrát větší pevnost v tahu než ocel.

Foto: BIG

Většina staveb má mít takové proporce a tvary střechy, aby poskytovala obyvatelům venku stín a zrovna tak, aby snižovaly přehřívání i vlastních interiérů.

Jednotlivé platformy by se stavěly na pevnině, na své místo určení by pak byly už dotaženy po vodě. Jak vypočítávají architekti, vzhledem k nízkým cenám za nájmy plochy na mořské hladině by oceánské vesnice mohly představovat relativně ekonomicky dobře dostupné bydlení.

S ohledem na zadání agentury OSN pro lidská sídla jsou první plovoucí vesnice navržené tak, aby je bylo možné využít v tropických a subtropických pobřežních oblastech, u nichž je potřeba těchto řešení a druhů nejakutnější.

Anketa

Líbilo by se vám takovéto bydlení na vodě?
Ano, to by bylo určitě skvělé.
66,2 %
Nevím, přijde mi to moc komplikované.
7,1 %
Ne, jsem rád/a tam, kde jsem.
26,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 225 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Související témata:
Oceanix

Související články

Výběr článků

Načítám