Článek
Podnikatel Karel Ležatka spolu se svým bratrem Janem mají za sebou celou řadu jednání a nezbytných kroků a čekají teď hlavně na dvě věci – změnu územního plánu a rozhodnutí o certifikaci léčivé vody.
Tyto kroky představují proces ještě na několik měsíců. „Všechno je v běhu, jen to nejde tak rychle, jak by všichni chtěli,“ říká Karel Ležatka, který lázně zakoupil před třemi lety. Na podzim roku 2021 pak prezentoval architektonickou studii, kterou si nechal zpracovat s tím, že má za sebou silného investora, jenž chce obnovu lázní částečně financovat. Pro své plány chce získat i podporu z veřejných zdrojů České republiky i Evropské unie.
Od roku 2021 se podle Ležatky podařila řada kroků, které sice nejsou tolik vidět, ale pro zahájení rekonstrukce jsou naprosto nezbytné. Nebyla to ani tak komunikace s památkáři, kteří plánům na obnovu lázní fandí, jako zejména majetkoprávní záležitosti.
Bourání haly Tatran a bývalého hobbymarketu rozděluje Ostravu
„Nebyli jsme vlastníky všech nemovitostí, které ale potřebujeme. Patřily nám objekty, ale nepatřila nám podstatná část okolních pozemků,“ řekl s tím, že jde například o prostor pro budoucí parkoviště, bez kterého se takový objekt dnes již neobejde.
„Aktuálně máme díky různým směnám i odkupům veškeré pozemky scelené. Teď je na stole celá sada žádostí, které jsou nezbytné pro změnu územního plánu,“ dodal Ležatka.
Další potřebná věc je certifikát o tom, že voda z Jánských Koupelí je léčivá a zdraví prospěšná. Dosavadní odběry tomu nasvědčují, ale potřebný souhlas stále chybí, v plánu jsou ještě opakované čerpací zkoušky.
„Takže stále probíhá řízení u Českého inspektorátu lázní a zřídel. Jakmile to skončí, bude vydáno osvědčení, a zároveň dojde i ke změně územního plánu, budeme moci konečně uvolnit peníze do projekčních prací, což jsou desítky milionů korun. Pak budeme schopni dát na stůl přesný časový harmonogram stavby,“ dodal Ležatka.
Z historie Jánských Koupelí
Lázně Jánské Koupele byly založeny na počátku 19. století. Léčily se zde choroby srdce, oběhového a dýchacího ústrojí, ale i revmatismus. Léčení zde bylo přerušeno jen dvakrát – nejprve za II. světové války, kde zde byl výcvikový tábor Hitlerjugend a později zajatecký tábor, a poté v 90. letech minulého století, kdy byla tehdejší zotavovna ROH prodána soukromému vlastníkovi, který si ale s jejím provozem nevěděl rady. Od té doby objekty změnily několikrát majitele, staly se obětí nájezdů vandalů a zchátraly.