Článek
Projekt nese název Trylletromler, což je dánský termín pro zoetrop, tedy zařízení, které poprvé sestavili již ve druhém století v Číně a znovu jej pak objevili Evropané v 19. století. Jde o předchůdce dnešního filmu, neboť slouží k vytváření iluze pohybu pomocí pásu statických obrázků umístěného na vnitřní stěně bubínku s mnoha úzkými otvory. Pavilón samotný je pak vítězným projektem mezinárodní architektonické soutěže vypsané na počátku letošního roku Dánskou Asociací Architektů.
Bludiště má spoustu průchodů.
Případné puristy, kteří by s přijetím pavilónu měli problém, nepochybně potěší skutečnost, že nový útvar lze velmi snadno kdykoli rozložit a odstranit. Tím, že autoři zvolili formu plotu z 2967 smrkových latí, setká se návštěvník zahrady se třemi dimenzemi v jednom prostoru najednou: „uvnitř”, „vně” a s pohybem, jehož iluzi útvar vyvolává na stejném principu jako již zmiňovaný zoetrop. Stačí se projít kolem plotu a nahlížet skrz škvíry mezi laťkami a obraz na druhé straně se bude zdát pohyblivým, ač je ve skutečnosti statický.
Autoři se snažili využít a zohlednit některé stávající prvky v zahradě. Například sochu u vody nebo obrysy zámku na pozadí.
Stěna plotového pavilónu v sobě skrývá několik průchodů, přičemž ne každým projdou všichni lidé. Architekti s jistou mírou radosti i škodolibosti poznamenávají: „Některé otvory jsou úmyslně tak malé, aby jimi mohly prolézt jen děti a jejich rodičům pak nezbylo nic jiného, než z dálky sledovat, jak prozkoumávají bludiště na vlastní pěst.“
Autoři jako základ pro návrh pavilónu použili deset kružnic. Zohlednit museli několik stávajících prvků, a to východ z růžové zahrady, sochu u vody, vlastní zámek Rosenborg, který nebylo žádoucí zakrývat, tři již existující cestičky a několik solitérně stojících stromů.
Pavilón-bludiště si brzy po jeho otevření našly všechny věkové kategorie návštěvníků - rodiče s dětmi, milenci, mladí sportovcï i důchodci.
Celé dílo je vytvořeno z prefabrikovaných, metr širokých dílů, které byly k sobě sešroubovány a připevněny k zemi. Celková délka této dřevěné skulptury činí 308 metrů. Protože smrkové latě autoři ponechali bez jakékoli povrchové úpravy, bude možné je později, po eventuálním rozložení pavilónu, ještě dále použít.
Dřevěná skulptura je vyrobena z 2967 smrkových latí.
Projekt je zajímavý i z psychologického hlediska. Plot je totiž obvykle chápán jako prvek, který odděluje nejen pozemky, ale nezřídka i lidi. Tento plot je však naopak spojuje. Zatímco děti k bludišti spontánně běží, sotva jej zahlédnou, správně tušíc jeho potenciál, dospělým obvykle chvíli trvá, než podlehnou jeho kouzlu. Dříve nebo později ale i oni začnou společně procházet mezi stěnami, objevovat jeho zákoutí a užívat si radosti z něj. A to je právě to, čím je pavilón tvořený jedním dlouhým plotem propojuje.
Královské rosenborgské zahrady v Kodani
Renesanční zahrada zámku Rosenborg je nejstarší doloženou zahradou v Dánsku. Její podoba je výrazně ovlivněna principy Eukleidovské geometrie. Charakteristickými útvary jsou pro ni proto úsečky, čtverce, trojúhelníky, koule a kužele. V pozdějším období přibyly barokní prvky jako bludiště nebo diagonální cestičky.
Vznikla rovněž dvě korza lemovaná stromy: Cesta dam a Cesta pánů (Damegangen a Kavalergangen). Po těchto úpravách nebyla už zahrada nijak drasticky měněna. Její uspořádání Dánové pečlivě zachovávají dodnes. Zahrada je volně přístupná veřejnosti od úsvitu do soumraku. Ročně ji navštíví zhruba 2,5 miliónu lidí.
