Článek
Kolem pasivních staveb vznikají zbytečné mýty. Přitom jde o normální dům, který má prostě jen něco navíc. Jinak je naprosto stejný, od jiných domů na první pohled k nerozeznání. Funguje ale velmi jednoduše, vše v něm má svoji logiku, řád, podobně jako v přírodě. Nic není zbytečné, složité, vyumělkované a záměrně předražené.
Obvykle je pasivní dům postaven z obnovitelných materiálů – dřeva a jeho majitelé ctí přírodu. Takový dům si udržuje zdravé vnitřní klima, mnoho neprotopí a hlavně jsou majitelé méně závislí na veřejných dodávkách energie. A to je pro ně důležité, protože na trhu s energiemi se cena bude jenom zvedat.
Dřevostavba v krásné přírodě
Přijali jsme pozvání do pasivního domu, který je postaven jako dřevostavba a dřevo v něm hraje prim. Dřevěný fasádní obklad, dřevěná podlaha, terasa a dřevěné stropní trámy v interiéru nás hned vtáhly do prostředí venkova, i když jsme byli téměř za Prahou. V obývacím pokoji hřála krbová kamna a na stole voněl zelený čaj. Příjemná atmosféra a výhled přes prosklenou stěnu do zvlněné krajiny byl k nezaplacení.
Pasivní dům s užitnou plochou 133 m2 má dispozici 5+kk a jedno venkovní garážové stání. Jde o dřevostavbu (konkrétně konstrukce systému Two by Four, s difúzně otevřenou skladbou), která byla postavena rychle – zhruba za čtyři měsíce. Dům má modřínový fasádní obklad ošetřený přírodním olejem, dřevo se ale prolíná celým domem: stěny interiéru tvoří smrkové palubky ošetřené voskem, podlahy jsou dubové, knihovna a nábytek jsou netradiční z OSB desky opatřené lazurou a polyuretanovým lakem.
Levný provoz, maximální komfort
V obývacím pokoji stojí krbová kamna, která hoří dlouho a pomalu a vytopí celý dům. Majitel přiznal, že spotřebuje pouze jeden kubík dřeva za rok (přibližně dva košíky denně), a za topení zaplatí něco přes 1600 měsíčně (cca 18 000 až 20 000 Kč za rok). Zeptali jsme se i na vstupní náklady, protože obecné mínění má za to, že „pasivita“ domu stojí více než běžná stavba.
„Pasivní dům nemusí být dražší než klasicky postavený, když se myslí chytře a s tzv. pasivitou se pracuje již v návrhu, dům vychází cenově dobře. Navíc jeho budoucí provoz je vždy levnější,“ vysvětluje majitel.
A dodává podstatnou věc. Úspěch stavby pasivního domu je dán hlavně skvělou spoluprací mezi architektem, klientem a stavební firmou. Ta by měla probíhat od začátku. Velkou chybou je, když máme v ruce sice skvělý návrh, ale teprve dodatečně hledáme realizační firmu. Když naopak zkušená stavební firma hned spolupracuje a podílí se na návrhu, lze mnoho peněz předem ušetřit.
Dům je vybaven systémem řízeného větrání a teplovzdušného vytápění se zpětným získáváním tepla (rekuperací). Jako zdroj tepla je použit integrovaný zásobník tepla (IZT) o objemu 650 litrů, který je ohříván elektrickými spirálami a solárním systémem. Doplňkovým zdrojem jsou malá kamna na dřevo, na kterých však dům není závislý, a ve kterých se netopí pravidelně. Z IZT se teplo odebírá pro dohřev vytápěcího vzduchu (vytápění) a rovněž pro teplou vodu. V domě je připraven rozvod, který by umožnil připojit na jiná kamna, vybavená teplovodním výměníkem a ohřívat rovněž vodu v IZT.
Systém je doplněn tzv. cirkulačním výměníkem, uzavřeným okruhem potrubí o průměru 200 mm, v délce cca 22 m, uloženým cca 2 m pod zemí. Pomocí tohoto výměníku lze vzduch přiváděný do domu v zimě předehřát a v létě naopak ochladit. Vychází se ze skutečnosti, že v hloubce cca 2 m je stálá teplota v rozmezí cca 8 - 12 st. Celsia po celý rok, podle ročního odbobí a konkrétních podmínek daného místa. Výměník lze v letním období rovněž použít nejen pro předchlazení příchozího vzduchu, ale dále pro dochlazování vzduchu z domu v tzv. recirkulačním režimu. V parném létě pak bývá v domě i o 10 st. Celsia méně.
Okna domu jsou vybavena trojskly. Okna samozřejmě otevřít lze, ale když je venku mráz nebo naopak v letních měsících horko, nejsou díky rekuperaci (která zajišťuje neustálé proudění čerstvého vzduchu v místnostech) v interiéru takové teplotní výkyvy jako při běžném větrání.
Majitel přírodního domu ctí a zachovává přirozenost i na zahradě (velikost 800 m2). V létě se koupe nikoli v umělém bazénu, ale v přírodním jezírku, které funguje jako vyvážený biotop s čistou vodou.
Co umí pasivní dům?
Za pasivní dům lze považovat ten, který má roční spotřebu 15 kW/h. Jak takového výsledku dosáhneme? Především dodržováním jistých zásad a pravidel. Neplatí ale jedna rovnice všude v Česku. Je logické, že pasivní dům v horách musí být navržen jinak než např. v nížině, kde je více slunečních dní za rok.
Jinak platí, že pasivní dům má obvykle více izolace, která dobře akumuluje a zadržuje teplo. Důležité není jenom množství, ale především kvalita (vhodná celulóza, kombinace minerální a dřevité izolace).
Dále je podstatná eliminace tepelných mostů, těsnost objektu, kterou lze dokonce změřit testem. Z toho logicky vyplývá, že je důležitá kvalita provedené práce a návrh projektanta.
Rozhodující je i typ okna (často se volí trojsklo), jeho velikost a orientace ke světové straně (těží ze solárních zisků). Velké prosklené plochy jsou ideální na jih, vyplatí se mít větší plochy a méně rámů.
Jasná je rekuperační jednotka, která z venku přivádí a předehřívá či ochlazuje proudící čerstvý vzduch, je v ní i filtrační jednotka (vhodné pro alergiky: zachycuje prach, pyl a nečistoty z ulice). Vyplatí se rovněž pořídit úsporné spotřebiče na topení a ohřev vody.