Pasivní dům lze postavit i z cihel

S pasivním standardem byly donedávna spojovány zejména dřevostavby, ovšem zrovna tak lze stavět pasivně i z cihel. Na obvodové zdivo bývalo zvykem aplikovat izolaci, která zajistí dostatečnou odolnost vůči prochládání či naopak přehřívání interiéru.

Tento postup ovšem už není pokaždé nutný. Moderní zdicí systémy umožňují jednovrstvé zdění. Jeho tvarovky mají totiž dostatečné tepelně izolační vlastnosti už samy o sobě.

„Nejvhodnějším materiálem pro jednovrstvé zdění je cihla, s níž v jediném technologickém kroku vyřešíte jak zdění obvodových stěn, tak tepelnou izolaci. Dnešní cihly s velkým počtem vzduchových dutin, tenkými ‚žebry‘ a promyšleným systémovým spojem pero + drážka vyhovují současným požadavkům na nízkoenergetickou výstavbu, aniž by bylo nutné dům dodatečně zateplovat,“ říká Filip Bosák ze společnosti Heluz.

„Parametry pro jednovrstvé zdění splňují jak cihly Family 2in1 plněné polystyrenovým granulátem, tak i bez něj, tedy cihly Family od šířky 44 cm. Obvodové stěny z těchto cihel jsou vhodné pro stavbu nízkoenergetických a pasivních domů. A navíc s těmito cihlami dosáhnete na dotace Nová zelená úsporám,“ dodává.

Ač jsou cihly plněné polystyrenovým granulátem nebo minerální vatou na trhu relativně krátkou dobu, někteří výrobci je z hlediska objemů prodeje začali již vnímat jako standardní stavební materiál.

„Pro představu, zdivo 50 EKO+ Profi a 38 T Profi (s minerální vatou) jsou cenově velice podobné a mají i podobné tepelně izolační vlastnosti. Z těchto hledisek zde rozdíl není. Pokud bych srovnával tloušťku zdiva, tak zde samozřejmě rozdíl je, ale s větší tloušťkou jsou zase svázané i mnohem lepší vlastnosti,” objasňuje Jiří Dobiáš ze společnosti Wienerberger.

Zdění jednou vrstvou cihel má některé nepřehlédnutelné výhody. Zdivo omítnuté z vnější a vnitřní strany je na rozdíl od konstrukce s vnějším zateplovacím systémem daleko méně náchylné k degradaci, ať již biologickou (ulpívání řas, plísně), tak i mechanickou cestou.

Vykazuje také optimální fyzikální vlastnosti, například z hlediska akustiky, požární odolnosti, nízké tepelné vodivosti, přirozené propustnosti vodních par i bezpečnosti obecně.

Kromě kratší životnosti venkovního zateplení může být s dodatečným zateplením spojený problém s kondenzací vlhkosti ve zdivu. Při stavbě nového domu trvá nějakou dobu, než zdivo vyschne. Mnoho stavebníků však nechává zateplení aplikovat ihned po dokončení stavby.

Zejména při nekvalitně provedeném zateplení se stává, že vlhkost nemůže uniknout z pláště domu a kondenzuje ve zdivu. Následkem toho se začnou množit v domě plísně a jejich likvidace je pak obtížná.

Jak již bylo řečeno, na stavbu pasivního domu lze získat dotaci z programu Nová zelená úsporám, a to ve výši až půl milionu korun. Jednou z podmínek je ovšem doklad o úspěšném absolvování tzv. Blower door testu.

Slouží pro ověření kvality provedení obvodového pláště budovy z pohledu jeho vzduchotěsnosti, která je důležitá pro minimalizaci tepelných ztrát a provádí se podle ČSN EN ISO 9972.

Samotné měření spočívá v osazení ventilátoru do otvoru v obvodovém plášti budovy. Za pomoci ventilátoru se vytváří podtlak a přetlak v interiéru a na základě měřeného průtoku vzduchu se stanoví, jaká je vzduchotěsnost obálky budovy.

Přísným požadavkům na těsnost stavby pak samozřejmě musí odpovídat i správně vybraná okna a dveře. Základním kritériem pro jejich výběr jsou tepelně izolační vlastnosti jejich konstrukce, které číselně definuje součinitel prostupu tepla oknem (Uw).

„Při výběru konkrétního profilu je důležité věnovat pozornost tomu, zda koeficient prostupu tepla je udáván skutečně za celé okno. Někdy je uváděna hodnota prostupu tepla pouze zasklením (Ug), která vykazuje zpravidla opticky příznivější hodnoty, ale nebere v úvahu tepelně izolační vlastnosti samotného okenního profilu,“ doporučuje Milena Tomčíková z Vekry.

Aby bylo opláštění pasivního domu efektivní a dostatečně vzduchotěsné, je důležité dbát na správnou montáž a dostatečné ošetření připojovací spáry.

Stavba zděného domu z cihel může některé zájemce nyní odrazovat v souvislosti s nejistou situací související s válkou na Ukrajině. Ne všichni prodejci stavebního materiálu mají totiž momentálně cihly na skladě. Výrobci cihel proto doporučují nákup zdicího materiálu plánovat s dostatečným předstihem. Heluz má například nyní dodací lhůty 10–12 týdnů.

Dostupnost se může lišit i v rámci jedné společnosti od pobočky k pobočce. Některé dodávají pouze cihly od jediného výrobce, byť měly původně v portfoliu cihly více výrobců.

S dodací lhůtou 10–14 týdnů je třeba počítat například ve stavebninách DEK, kde je ale třeba mít už připravený celý projekt stavby a firma pak nacení zdicí materiál pro celou stavbu.

„Cihly jsou v našich odborných centrech momentálně standardně k dostání. Co se týče individuálních, větších projektů, čekací lhůty se pohybují přibližně v rozmezí 10-14 týdnů,“ potvrzuje situaci Josef Pavlata ze společnosti Bauhaus.

„Konflikt na Ukrajině způsobil vysoký nárůst cen plynu. Při výrobě cihel se jedná o jeden z klíčových nákladů, plyn se totiž na výrobě nákladově podílí cca z jedné třetiny. U cihel a porobetonu proto došlo k navýšení cen v řádu desítek procent,“ upozorňuje.

Prodejci nejrůznějších technologií, jako jsou tepelná čerpadla, fotovoltaické panely apod., často lákají zákazníky na údaje o tom, za jak dlouho se jim investice vrátí. Toto ovšem rozhodně neplatí v případě stavby rodinného domu.

„Stavět dům s myšlenkou toho, že se vám náklady vrátí, je scestné. Pokud budujete rodinný dům, tak vás bude stát peníze jeho stavba a pak už navždy i jeho údržba a náklady na provoz. Je ovšem otázkou, zda bude vaše bydlení energeticky udržitelné, nebo zda časem spolkne velkou část toho, co vyděláte. V současné době, pokud postavíte dům a je energeticky efektivně vyvážen, lze předpokládat, že vás náklady na jeho provoz nebudou příliš zatěžovat. Jinými slovy ano, pokud bude dům dobře a efektivně navržen a hlavně postaven, může se jeho stavba z tohoto hlediska vyplatit,“ uzavírá Jiří Dobiáš.