Hlavní obsah

Pasivní dům, který uspokojí i náročné požadavky na luxus

Motivací k pořízení energeticky úsporného či pasivního domu obvykle bývá snaha o co nejúspornější provoz domácnosti. Majitel navštíveného zděného domu však ke stavbě přistoupil s odlišnou filozofií životního stylu a velkou dávkou vlastní invence.

Článek

Domy, které „topí samy", se lidé snaží stavět od nepaměti. Dnešní stavebníci jsou kromě zkušeností zděděných po předcích vyzbrojeni množstvím výzkumů a informací z oblasti stavební fyziky a bohatou nabídkou moderních materiálů a technologií. Pro našeho hostitele, který se profesně věnuje stavebnictví, se stavba pasivního domu stala vysoce sofistikovaným procesem, v němž uplatnil osobitý přístup a vlastní know-how.

„Mým hlavním cílem nebylo ani tak maximální snížení provozních nákladů, to je u pasivních a nízkoenergetických domů samozřejmostí. Šlo mi o dosažení maximálně komfortního a zdravého prostředí pro život mé rodiny. Prostředky, které díky pasivnímu standardu ušetříme na běžném chodu domácnosti, investujeme do provozu bazénu, celkové náklady na luxusní životní styl přitom dosahují přibližně třetiny v porovnání s běžným domem stejné velikosti," říká Marek Dudák, duchovní otec, stavitel a majitel domu v jedné osobě.

Pozemek v mírném jihozápadním svahu v bývalém sadu uprostřed klidné středočeské obce má pro stavbu pasivně-solárního domu výhodnou polohu - umožňuje orientaci obytných místností na jižní stranu. Kompaktní kvádr s pultovou střechou je zaříznutý ve svahu přímo pod vzrostlými ovocnými stromy a na první pohled naznačuje svůj koncept.

Vstupní partie a zázemí zaujímají chladnější severní část přízemí, pracovna a společný obytný prostor s kuchyní a jídelnou se velkými prosklenými plochami obracejí na jih. Za francouzskými okny pokračuje obývací pokoj dřevěnou palubou až k zapuštěnému bazénu těsně nad úrovní trávníku. Funkční zónování patra je obdobné - obytné místnosti (ložnice rodičů a velký dětský pokoj) jsou orientovány na jih, koupelny a šatna na sever.

Nejčastěji u nás používaným konstrukčním systémem pro energeticky úsporné a pasivní domy jsou montované dřevostavby se sendvičovým obvodovým pláštěm. Kromě řady výhod (rychlá výstavba, výborné tepelně-izolační parametry při malé tloušťce obvodových stěn) jsou spojeny i s určitými problémy danými skladbou konstrukce. Nemají akumulační schopnosti a rychle reagují na výkyvy venkovních teplot (rychle se ohřejí a rychle vychladnou). Majitel zděného domu použil naopak konstrukční systém s vysokou tepelnou akumulací.

Masivní dům dokáže přirozeně pojmout a uvolnit velké množství tepla, aniž by se to projevilo citelným výkyvem vnitřní teploty. Proto si může dovolit velké prosklené plochy do zahrady s výhledem do okolní krajiny. Pasivní zděný dům si sám po větší část roku udržuje optimální klima, aniž by potřeboval spuštění nějakého technického zařízení. Hlavním zdrojem tepla i v zimě je sluníčko a vnitřní tepelné zisky z chodu domácnosti. Sendvičový obvodový plášť se skládá z vápenopískového zdiva a silné vrstvy minerální vlny.

Obvodové stěny v přízemí domu jsou zatepleny kontaktním způsobem, patro má dřevěnou fasádu s provětrávanou vzduchovou mezerou. Prostory v přízemí bude chránit proti letnímu přehřívání dřevěný samonosný balkon. Hlavní obranou proti letním horkům je opět vysoká tepelná akumulace stavby.

Zděný dům je vybaven dalším významným atributem pasivního domu, řízeným větráním s rekuperací tepla. Vzduch nasávaný zvenčí se před příchodem do systému může předehřát (zchladit) v zemním registru, přes rekuperační jednotku proudí do interiéru domu a vydýchaný vlhký vzduch je opět odsáván. Automaticky regulovaná vzduchotechnika zajišťuje trvalý přísun čerstvého vzduchu do interiéru a jeho optimální parametry (zejména vlhkost a koncentraci CO2). Umožňuje i vytápění domu.

„Spojení větrání s vytápěním ale nepovažuji za příliš šťastné," říká majitel domu, „prakticky neumožňuje individuální regulaci teplot v jednotlivých místnostech. Proto pro zimní temperování používáme lokální drobné přímotopy, jako jsou koupelnové elektrické podlahové rohože nebo podlahové konvektory pod okny v obytných místnostech."

Tepelně-technické parametry zděného domu se pohybují na rozhraní nízkoenergetické a pasivní stavby. „Vejít se do tabulek, splnit normu pro určitou kategorii nebylo podstatné, důležitější je, co nám dům umožňuje. Při roční platbě za elektřinu kolem 7000 Kč za vytápění domácnosti můžeme ušetřené prostředky vynaložit na komfortnější život, a o to nám šlo."

Výstavba i užívání domu přinesly řadu zkušeností, které mohou pomoci při navrhování energeticky úsporných staveb. Kromě dodržení základních dispozičních zásad majitel doporučuje:

  • vždy podrobně prověřit působení slunečního záření a poznat pozemek v různých fázích roku i dne
  • nestavět dům na celý život a nebát se změnit bydlení podle nových životních situací - režim člověka a rodiny se rychle mění a optimální dům pro čtyřčlennou rodinu nemusí stejně dobře vyhovovat samostatně žijícímu páru po 15 letech
  • přinést do interiéru světlo a blahodárné sluníčko, zvážit pečlivě poměr prosklených ploch a plných obvodových stěn v místnosti, abychom dosáhli optimálních pasivních solárních zisků v zimě a zabránili přehřívání interiéru v létě
  • použít co nejjednodušší bezobslužnou regulaci technických zařízení, eliminovat chod technických zařízení na co nejkratší dobu v roce
  • od začátku projektu myslet na vnitřní mikroklima v domě, používat nezávadné přírodní materiály a řízené větrání s rekuperací tepla
  • poznat individuální vnímání klimatu budoucích uživatel domu a navrhnout podle toho systém větrání a vytápění
  • eliminovat striktně tepelné mosty nejen v projektu, ale hlavně při realizaci
  • zaplatit zlatem precizní stavební dozor, nebo si vzít roční dovolenou na kontrolu kvality stavby
  • nepočítat nutně návratnost úsporných opatření, brát nízkoenergetický dům jako investici do svého pohodlí a zdraví
O autorovi
Marek Dudák (1974)
Majitel poradenské a marketingové agentury Deee Communications, sám se považuje za rozumného ekologa a dlouhodobě se věnuje osvětě v oblasti nízkoenergetických domů a trvalé udržitelnosti.

Jitka Pálková, www.mujdum.cz

Technické údaje

Zastavěná plocha: 116 m²

Užitná plocha: 180 m²

Konstrukce: železobetonové základové pasy, zděná konstrukce, sendvičový obvodový plášť (vápenopískové zdivo 240 mm, zateplení 200 mm minerální vlny Rockwool Fasrock, venkovní silikonové omítky Cemix, v patře vápenopískové zdivo 240 mm, 200 mm minerální vlny Rockwool Airrock), betonové prefabrikované stropy, speciální střešní vazníky I-Stabil, střešní plášť s 400 mm minerální vlny

Koeficient prostupu tepla obvodové stěny U= 0,18 W/m²K, střecha U = 0,11 W/m²K

Výplně otvorů: dřevěná okna s izolačními dvojskly, vnitřní dveře atypické dýhované

Vytápění: akumulační ohřev TUV - jednotka IZT Atrea 600 l, teplovodní podlahové konvektory pod okny, v koupelnách teplovzdušné vytápění s rekuperací, přídavné podlahové topení, řízené větrání s rekuperací - Atrea (možnost teplovzdušného vytápění v extrémních mrazech), krb (z estetických důvodů)

Roční spotřeba energie: na vytápění 3 900 kWh za rok

Odhadovaná cena stavby: 4 000 000 Kč

Související témata:

Související články

Originální dům zraje jako dobrý koňak

Originální, moderně řešený zděný dům vyrostl na místě přízemního domku zcela nevyhovujícího pro současné bydlení, v bývalé dělnické kolonii v jedné okrajové...

Výběr článků

Načítám